Respektovaného onkologa a úspěšného ředitele Masarykova onkologického ústavu Jiřího Vorlíčka, který odchází z pozice na vlastní žádost, nahradí ve funkci onkolog a senátor za ČSSD Jan Žaloudík. Je to zkušený onkolog, který navíc ústav velmi dobře zná i jako jeho bývalý lékař a ředitel. Jeho odborné kvality jsou nesporné. Uspěl v ministerském výběrovém řízení.

Zatímco politici mluví o vůli odpolitizovat státní správu, politizace zdravotnictví je každodenní realitou zejména na úrovni krajů a měst. Že si pan senátor a ředitel v jedné osobě bude přát zůstat i nadále vlivný v regionálním měřítku, dokládá věta, jíž komentoval své plány: „Chci, aby se ústav netvářil jako pupek světa, ale aby se více propojil s brněnskými lékařskými zařízeními…“ (Brněnský deník, 3. 9.).

Pokud jde o první část věty: Masarykův onkologický ústav může být právem sebevědomým zařízenímajeho dosavadní ředitel si zaslouží poklonu nejen od pacientů, ale také od odborné veřejnosti a státní správy. Ústav poskytuje nejen špičkovou medicínu a je pacienty tradičně hodnocen jako jeden z nejlepších poskytovatelů zdravotní péče v ČR, ale také dobře hospodaří.

Vorlíček vede už více než 10 let také Českou onkologickou společnost, která se významně zasloužila o vznik komplexních onkologických center v ČR a přispěla k dostupnosti nejmodernější onkologické léčby pro české pacienty. Díky úzké spolupráci s partnery začala také jako první veřejně prezentovat validní data o efektivnosti léčby, výskytu a přibývání onkologických onemocnění a prognózy vývoje. Je dobré mít místa excelence v zemi a nestydět se to říkat. Současné politické klima moc nepřeje úspěšným a výjimečným. Volá se hlasitě po tom, aby všechna zdravotnická zařízení byla finančně hodnocena stejně, bez ohledu na jejich výsledky. Čím budeme motivovat snahu být nejlepší, poskytovat tu nejlepší možnou péči a přitom se nezadlužit? Nebojme se tedy být (ne si jen myslet, že jsme) „pupky světa“. Masarykův onkologický ústav přebírá nový pan ředitel v dobré medicínské, ale i finanční situaci. To se ovšem nedá říci o dalších brněnských nemocnicích, zejména o Fakultní nemocnici u sv. Anny, která musela být opakovaně dotována z veřejných peněz, a to především vinou pochybení a velikášských plánů minulých vedení. Věřím tedy, že pan senátor a nový nastupující ředitel v jedné osobě v nejbližší budoucnosti rozvede svá doporučení pro brněnské zdravotnictví, a to nejen v oblasti onkologické péče.

Popřejme Janu Žaloudíkovi hodně sil při řízení prestižního a pro pacienty tak klíčového zařízení a zároveň hodně moudrosti a odvahy odolávat politickým tlakům.

Článek vyšel 30. 9. v Lidových novinách.

30.9.2014

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů