Na počátku července vláda projednala materiál s názvem „Plánovaná opatření Ministerstva zdravotnictví 2016-2017 pro zajištění stabilního a kvalitního zdravotnictví“. Na první pohled odtažité označení obsahuje mnoho záležitostí, které se mohou více či méně dotknout pacientů. Pojďme se na ně podívat podrobněji.
Hned na úvod zdůrazněme, že se nechystají žádné systémové změny ani řešení těch největších problémů českého zdravotnictví. Jedná se spíše o soubor dílčích opatření a samozřejmě nápadů, jak dostat do zdravotnictví více peněz z kapes daňových poplatníků.
Senioři by se mohli radovat ze záměru snížit limit maximálního doplatku za léky z 2 500 Kč na 1 000 Kč ročně. Nad tuto hranici jim pojišťovny peníze vrací. Po zrušení regulačních poplatků se jedná o návrh na další snížení spoluúčasti, která je v České republice výrazně podprůměrná v rámci srovnání s vyspělými státy. To přispívá k nadměrné spotřebě zdravotních služeb, případům zneužívání péče a v konečném důsledku i omezování její dostupnosti. O připlácení si za nadstandardní péči, o které dříve hovořil ministr v médiích, nyní mlčí.
Podle ministerstva by měli všechno zaplatit daňoví poplatníci prostřednictvím pojistného a státního rozpočtu. Z něj plánuje čerpat stále vyšší a vyšší sumu podle toho, zjednodušeně řečeno, jak poroste průměrná mzda. O navýšení by se politici již každoročně nehandrkovali jako doposud, ale stalo by se automatickým. Kromě toho chce ministr Němeček prosadit, aby do veřejného zdravotního pojištění přímo směřovala část daně z tabákových výrobků, která nyní celá putuje do státního rozpočtu.
Na co chce dodatečné prostředky použít? Především na zvyšování platů lékařů i nelékařských pracovníků, a to o 10 % v roce 2017. Ministr Němeček to označuje za klíčový krok řešení personální situace ve zdravotnictví spolu s reformou postgraduálního vzdělávání lékařů. Nedostatek sester by taktéž měla řešit změna jejich vzdělávání, které by se mělo zkrátit a zjednodušit.
Že Česká republika dlouhodobě zaostává v disciplíně elektronického zdravotnictví, se ví již dávno. Ovšem na konkrétní věci si ještě budeme muset počkat. Ministerstvo chce v průběhu letošního roku nejprve předložit strategii a vytvořit Národní centrum elektronického zdravotnictví. Kdy se dočkáme povinné elektronické preskripce nebo kdy budeme používat moderní postupy telemedicíny, to se z dokumentu nedočteme.
Oproti původním předpokladům se zavedení férového placení za akutní lůžkovou péči (DRG Restart) posouvá až na rok 2018, stejně jako zohlednění chronických pacientů (a zlepšení péče o ně) při přerozdělování pojistného mezi zdravotní pojišťovny. V obou případech posun nepředstavuje dobrou zprávu.
Ocenit můžeme snahu zlepšit datovou základnu. Bez ní nebude možné posuzovat, zda jsou veřejné prostředky ve zdravotnictví vynakládány efektivně a zda se jimi neplýtvá. Sloužit k tomu mají nové registry, především Národní registr hrazených zdravotních služeb. Nicméně Česká republika se stále nedočká prosazení HTA (Health Technology Assessment), tedy posuzování přínosů nových metod léčby, které funguje ve většině vyspělých států. Materiál ministerstva hovoří pouze o „začátku práce na zavedení.“
Pokud výše uvedené shrneme, do konce volebního období už se toho příliš nestihne. České zdravotnictví bude stále nepřipravené na výzvy, které nás čekají kvůli stárnutí populace i zavádění moderních a nákladných metod léčby.
2.8.2016autor:
