Vláda nedávno schválila mimořádnou pomoc pro dvě zadlužené státní nemocnice. Pražská Bulovka dostane tento rok 200 milionů korun, brněnská Fakultní nemocnice U sv. Anny dokonce půl miliardy. Tento krok by mohl do blízké budoucnosti otevřít Pandořinu skřínku dalších nároků na státní kasu.
Pro srovnání, Ministerstvo zdravotnictví disponuje ročním rozpočtem cca 7 mld. Kč, takže pomoc oběma státním nemocnicím dohromady představuje zhruba desetinu. Nejedná se tedy o bezvýznamnou částku. Připomeňme, že státem zřizované nemocnice mají formu příspěvkových organizací a nejsou přímo napojeny na státní rozpočet. Drtivou většinu jejich příjmů tvoří prostředky od zdravotních pojišťoven za poskytnuté zdravotní služby. Z těchto prostředků by si měly minimálně pokrýt svůj provoz.
Státní rozpočet pak poskytuje prostředky na nejnutnější investice do budov a přístrojového vybavení. Prostřednictvím kapitoly Ministerstva zdravotnictví rozděluje také peníze na výzkum a vývoj a evropské dotace. Tyto položky dohromady se v posledních letech pohybují v řádech jednotek miliard korun, zatímco prostředky z veřejného zdravotního pojištění v řádech desítek miliard. Vidíme tedy, že dlouhodobé nastavení systému nepočítá s dotacemi na provoz či oddlužení ze státního rozpočtu.
Nelze se proto diviti, že sám ministr zdravotnictví označil mimořádnou dotaci za nepříliš systémovou. Musí si být dobře vědom, že opatření znamená nebezpečný precedens. Kterékoli z desítek jiných státních zařízení se nyní může ozvat a natáhnout ruku pro peníze ze státního rozpočtu. Vždy bude mít dostatek argumentů, jak zdůvodnit nutnost obdobné pomoci. Každý žadatel bude hned schopen vytáhnout čísla o nepostradatelnosti svého zařízení, počtu odléčených pacientů a unikátnosti toho či onoho oddělení.
Už samotná analýza příčin zadlužení dvou zmíněných nemocnic vyvolává velké pochybnosti. Dopad úhradové vyhlášky či zvýšení spodní sazby DPH zažily všechny nemocnice, včetně krajských, městských i soukromých. Špatné nastavení úhrad od zdravotních pojišťoven? Vyjednává s nimi přece management dosazený Ministerstvem zdravotnictví. Některá oddělení jsou ztrátová? Co kdyby jejich služby převzala oddělení jiných, blízkých nemocnic, kterým se „kupodivu“ daří? Zpackaná výběrová řízení, za která byla vyměřena pokuta? Opět odpovědnost managementu, patrně trestněprávní.
Řešení problémů zadlužených nemocnic leží tedy někde jinde. Ministerstvo zdravotnictví selhalo v monitorování hospodaření svých nemocnic. Problémům je nutno předcházet, nebo je řešit v zárodku, nikoli až tehdy, kdy je ohrožena sama existence nemocnice. Musí být nastavena jasná odpovědnost vedení nemocnice, včetně motivačních schémat v odměňování. Nastavení úhrad od zdravotních pojišťoven by mělo odrážet princip “za stejný výkon stejné peníze“. Nevytížená oddělení by se měla zrušit a nákupy drahých přístrojů a vybavení podléhat důsledné kontrole.
Všechna výše zmíněná opatření Ministerstvo zdravotnictví slibuje zavést. Uvidíme, zda se tak opravdu stane a zabrání dalšímu oddlužování nemocnic ze státního rozpočtu, tj. z peněz daňových poplatníků.
23.9.2014autor:
