Denně se prostřednictvím médií nebo přímo dozvídáme o osudech lidí, kteří se zadlužili, což vedlo až k existenčním problémům a rozpadu rodiny. Běžně se tyto osudy spojují se soukromými financemi, např. nerozumnou půjčkou na spotřebu, neúspěšným podnikáním či špatnými investicemi. Méně se hovoří o tom, že také dluhy na veřejnoprávních odvodech vedou do dluhové spirály. K nim patří i pojistné na zdravotní pojištění.
Do svízelné situace se dostávají především podnikatelé-OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů. Mnohdy jen díky špatné informovanosti nebo lehkovážnosti. Největší problémy se týkají fyzických osob, které ještě další osoby zaměstnávají. Zde může v případě výpadku zakázek nebo druhotné platební neschopnosti naběhnout nezaplacené pojistné do obrovských rozměrů. Stává se totiž, že podnikatel raději hradí přednostně jiné závazky a zdravotní pojištění nechává stranou.
Osobou bez zdanitelných příjmů se stává např. ten pojištěnec, který nepatří do státní kategorie (důchodce, nezaopatřené dítě, žena na mateřské apod.), oficiálně nevykazuje žádné zdanitelné příjmy a není přihlášen na úřadu práce. Může to být člověk, který pracuje „načerno“. Nebo se může jednat o bývalého studenta vysoké školy, kterému bylo studium ukončeno, a taktéž se nepřihlásil na úřad práce. V obou případech nesmí zapomínat platit pojistné, které se počítá z minimální mzdy. V současnosti se jedná o měsíční částku 1 242 Kč.
Mezi časté případy patří také dlouhodobý pobyt v zahraničí, který pojištěnec zapomene oznámit a odhlásit se z veřejného zdravotního pojištění. Ze zákona přitom platí oznamovací povinnost do osmi dnů od změny v údajích pojištěnce. Po návratu ze zahraničí jej pak čeká nepříjemné překvapení v podobě výkazu o nedoplatcích s naběhlým penále.
Někteří pojištěnci se domnívají, že pokud patří do státní kategorie, a pojištění za ně platí stát, už nic dále hradit nemusí. Pokud ale dochází k souběhu s výdělečnou činností, není jejich domněnka správná. Např. důchodce, který si přivydělává na živnostenský list, musí jako vedlejší OSVČ platit pojistné stejně tak, jako kdyby důchodcem nebyl, ale měl např. souběh se zaměstnáním na plný pracovní úvazek.
Problémům lze přitom předcházet. Pokud víte, že nestíháte splácet své závazky vůči zdravotní pojišťovně, měli byste s ní co nejdříve začít tento problém řešit. Lze např. dohodnout příznivý splátkový kalendář. Pokud vám z dluhu nabíhá penále, můžete pojišťovnu požádat o jeho prominutí. K prominutí však ze zákona dojde pouze tehdy, pokud jste zaplatili samotný dluh na pojistném. Zohledňuje se právě také to, zda s pojišťovnou spolupracujete, přebíráte od ní korespondenci a včas na ni reagujete.
Naopak je bláhové myslet si, že pokud strčíte hlavu do písku, problémy se „nějak samy od sebe“ vyřeší. Tak se pouze dostanete do dluhové spirály, ze které již nebude úniku.
17.3.2015autor: Martin Černý
