Diskusi na téma péče o seniory, která v minulých dnech proběhla na našem FB bychom rádi obohatili o názory Ing. Matěje Lejsala, ředitele pražského Domova Sue Ryder. Toto zařízení je provozováno obecně prospěšnou společností – tedy nestátním neziskovým subjektem již více jak 11 let. Poskytuje komplexní péči o seniory. Více se o Domově Sue Ryder můžete dozvědět na www.sue-ryder.cz.
O Zdravotnictví: Pokud hovoříme o komplexní péči o seniory, co si máme pod tímto termínem představit?
„ Komplexnost v našem pojetí péče znamená, že chceme umožnit prožít důstojné stáří nejen seniorům ale zároveň chceme usnadnit toto období také jejich blízkým. Tak jako není lehké pro člověka samého přijmout stáří své, často je zneklidňující a stísňující přijmout fakt, že náš blízký a milovaný člověk stárne,ubývá mu sil, energie, zhoršují se jeho zdravotní problémy…. Nechceme tedy pouze pečovat o seniory, chceme provázet je i jejich blízké obdobím stárnutí a často zdravotních a sociálních problémů s tím spojených.
Nedílnou součástí tohoto provázení je osvěta a poradenství jak pro seniory, tak pro jejich blízké. Můžeme jim pomoci při formulaci potřeb a nabídnutí možností pro jejich uspokojení, aby rozhodování jak dál probíhalo pro samotného seniora, tak pečující rodinu v klidu a s dostatkem informací.
Dnes by měla být již samozřejmostí péče profesionální, efektivní a důstojná, zároveň by měla uspokojovat celou škálu potřeb – fyzických, sociálních, psychických ale také například spirituálních.
O Zdravotnictví: Kam by měl rozvoj těchto terénních a individualizovaných služeb v budoucnosti směřovat?
„Domnívám se, že v budoucnosti bude těžiště služeb v péči poskytované v domácnosti seniora. Lidé začnou již v předdůchodovém věku, dokud jsou ještě ekonomicky aktivní, uvažovat o svých potřebách ve stáří. Začnou se více zajímat o služby, které budou dostupné v okolí jejich bydliště. Začnou více uvažovat o změnách, které bude třeba udělat, aby byli na stáří připraveni a aby mohli být v případě nutnosti lépe „obslouženi“. Mohou to být například úpravy v bytě, aby byl více přátelský k jejich budoucím potřebám na bezbariérové bydlení.
Bude stále více růst potřeba asistenčních služeb, tedy jakéhosi koordinátora či průvodce pro další návaznou péči. Trend bude jistě v individualizaci služeb, tedy služeb ˇšitých na míru“. Pomoci rodině zorganizovat péči vůči potřebám konkrétního seniora. Senior by měl být v centru s kruhy podpory služeb okolo něj. Je neefektivní poskytovat paušální služby.
O Zdravotnictví: Mnoho reakcí našich čtenářů na avizovaný rozhovor s Vámi bylo na téma financí, konkrétně, že je péče o seniory v Domově drahá a že si to „normální“ senior nemůže dovolit. Je to tak?
„ Takové otázky dostávám velmi často. Abychom se dobrali správné odpovědi je třeba položit otázek více. Zaprvé: Kolik stojí péče v tom kterém zařízení? Za druhé: Jaká je skladba klientů v tom konkrétním zařízení a za třetí: Jaká je cena, kterou platí klient?
Nedávno mi známá říkala, že její tatínek platí v domově důchodců měsíčně 11,500 Kč. Zapomněla ale dodat, že dále je provozovateli placen příspěvek na péči ve výši 4000,-Kč a že většina obyvatel tohoto domu, který funguje jako příspěvková organizace je víceméně soběstačných. Také účetní metodika příspěvkových organizací řadu nákladů nezapočítává do ceny služby.
Pokud jde o Domov Sue Ryder, denní náklady na jednoho klienta jsou 1500,-Kč, většina klientů je ve III. či IV. (nejvyšším) stupni závislosti a průměrná denní úhrada od klienta je 850 Kč. Dám příklad: klient má důchod 10,000,-Kč, příspěvek na péči 8000,-Kč. Rozdíl je obvykle pokrytý ze zdrojů rodiny, samotného seniora či přispívá některý z fondů (např. Fond holocaustu).
O Zdravotnictví: Je kvalitní péče pouze o penězích? Často je kritizovaná péče v léčebnách dlouhodobě nemocných. Myslíte, že je to hlavně jejich nedostatečným financováním a nízkými stavy personálu?
„Kvalitní dlouhodobá péče, zvlášť na lůžkách, není levná. Pokud jde o peníze a jejich dostatek nebo nedostatek, je možné uplatňovat dva přístupy. Zaprvé: Mám jasnou představu jakou péči chci provozovat a hledám na ní zdroje. Druhý možný přístup je, že vycházím z rozpočtu a jeho limitů a snažím se ho co nejlépe využít. Pro vedení Domova Sue Ryder byla vždy prioritou první varianta.
Pokud jde o druhou část otázky, ze zásady nekritizuji paušálně jednotlivé druhy sociálních či zdravotně – sociálních služeb.Velmi záleží na systému jejich organizace a na managementu, čeho chce dosáhnout. Znám léčebny dlouhodobě nemocných, které i s omezenými finančními prostředky dělají více, než je obvyklé a mají služby na slušné úrovni. Jejich vedení spolupracuje s rodinami, s dobrovolníky, ptá se na jejich názory, zjišťuje spokojenost svých klientů či pacientů. Tady vždy platí, a ne jinak je tomu i v Domově Sue Ryder, že kdo se ptá, ten se také dozví. Velmi často je to pozitivní a to potěší ale unést je nutné i kritiku za nedostatky. Ty nedostatky je pak třeba také odstranit. Ten, kdo naslouchá musí být také připraven řešit konflikty, napravovat – a to není moc pohodlné.
O Zdravotnictví: Jaké má plány Domov Sue Ryder do budoucnosti?
„Vycházíme z našich zkušeností a do budoucna bychom rádi stavěli na službách osobní asistence jako jádra podpory pro seniora a jeho rodinu. V delším časovém horizontu bychom chtěli podpořit vznik respitních (odlehčovacích) center v komunitách pro 20 – 25 seniorů.
Pokročit bychom také chtěli s dostavbou našeho centra pro klienty s Alzheimerovou chorobou v Praze.
O Zdravotnictví: Děkujeme za rozhovor a přejeme Domovu Sue Ryder, aby i nadále mohl poskytovat seniorům kvalitní péči.
19.4.2012
autor:
Další články
Na přehled všech komentářů
Reklama
