Minulý týden jste možná zaznamenali článek v hospodářských novinách, v němž byla rozebírána nedostačující léčba lymské boreliózy v České republice. Článek byl v mnoha ohledech dosti kategorizující a striktní a mohl snadno mnoho laiků uvést minimálně do nervozity. Tento příspěvek nemá přinést odpověď na to, jaký postup je správný či nikoliv, jeho cílem je objasnit našim čtenářům problematiku tohoto onemocnění, která s letní sezónou narůstá na důležitosti a osvětlit přístup lékařů k borelióze.
Nelze proto říci bez přesně vedené dokumentace o průběhu onemocnění a léčbě pacienta, že byl léčen nedostatečně. V zájmu každého lékaře by mělo být primárně pacienta vyléčit jednak co nejšetrněji, s respektem na jeho organismus, jednak co nejúsporněji ke zdravotnickému systému jako celku a především tak, aby bylo onemocnění odstraněno kompletně. U boreliózy tyto snahy naráží na problém, že borelie mají vybudovanou řadu obranných mechanismů, jak v těle přežít. Proto se někdy může léčba jevit jako nedostatečnou, protože i přes veškerou snahu a mnohdy i dlouhá léta bez příznaků, borelióza uhodí plnou silou a své „oběti“ mnohdy značně handicapuje. Další překážkou, která se v cestě za kompletním vyléčením vyskytuje, je to, že dlouhodobé podávání silných antibiotik naruší rovnováhu organismu a výsledky léčby mohou i tak zůstat sporné.
Jak diagnostický, tak léčebný proces je finančně velmi nákladný, mnohá zdravotnická zařízení ani nemusí být plně vybavena k tomu, aby se onemocnění (a obzvláště komplikovanější průběhy) vyléčilo a potlačila se varianta nástupu pozdní fáze nemoci. Je již na zvážení každého nemocného, jak bude k celé situaci přistupovat a kolik peněz bude ochoten do své léčby investovat, protože léčba u našich Německých sousedů sice možná je, ale po finanční stránce bude nepoměrně náročnější a ne každý pacient si ji bude moci dovolit.
Každý pacient, který prodělal boreliózu, by měl být sledován a při každé změně svého stavu by se mělo v rozvaze při stanovení diagnózy uvažovat o možnosti relapsu (navrácení) onemocnění nebo o přechodu do pozdní fáze a podle toho by se měl odvíjet další postup terapie.
O borelióze a její léčbě
Lymská borelióza je infekční onemocnění, jehož půvocem je bakterie Borelia burgdorferi (přívlastek burgdorferi je podle jejího objevitele, Williho Burgdorfera) a přenašečem je klíště obecné. Bývají zde popisovány dvě fáze – časná a pozdní. S časnou fází se setkáme u nakažených pacientů několik týdnů po přisátí infikovaného klíštěte. Spadá do něj zarudnutí v místě přisátí klíštěte, které se ale může vyskytnout i kdekoliv jinde na těle! Proto se tento projev nazývá erythema migrans – v doslovném překladu do všem srozumitelné řeči cosi jako stěhující se zarudnutí. Kromě zarudnutí se může vyskytnout zduření v podobě malé bulky (velikost zhruba hrachového zrna). Bývá lokalizován například v ohbí kloubů, častým místem výskytu je i na ušní lalůček. Je způsobené nahromaděním buněk imunitního systému, které vytvoří pod kůží tvrdý útvar. Dále se mohou vyskytnout příznaky podobné chřipce či zvýšená únavnost.
Pozdní příznaky boreliózy se mohou vyvinout po několikaměsíčním až po několikaletém období bez jakýchkoliv projevů. Mohou se ale projevit i u pacientů, u nichž nebylo vůbec zaznamenáno stádium časné a pacient neudává v anamnéze přisátí klíštěte!
Jsou onemocnění, o nichž se říká, že lékař, který je opravdu dobře zná, zná výborně celou medicínu. Mezi taková onemocnění patří kupříkladu syfilis, ale směle sem můžeme zařadit i boreliózu, protože pozdní příznaky, které odpovídají rozšíření bakterií do různých orgánů, mají mnoho rozmanitých příznaků, zdánlivě nesouvisejících. Jmenujme například neurologické a psychiatrické projevy, napadení opěrného systému těla (svaly, kosti, klouby), oční postižení, onemocnění hormonálního systému či kůže. Nebývá ani výjimkou nadměrná únavnost, poruchy mozkové činnosti, gastrointestinálního traktu či onemocnění srdce, ke kterým není zjištěna žádná jiná objektivní příčina.
Bolesti kloubů jsou po vyloučení všech jiných možných příčin bolestí projevem pozdní fáze onemocnění boreliózou. Jak je zde již zmíněno, mohou přijít až s mnohaletým zpožděním a intenzita bolestí může být opravdu značná. Stejně tak i míra neurologického postižení, které zahrnuje úporné bolesti hlavy, radikulární bolesti (bolesti, které se šíří po těle v pásu, který je nervově zásoben jedním kořenem míšního nervu. Konkrétní podoba může být například taková, že na ruce nemocného bolí stále jen malíček a prsteníček, zbytek ruky je bez bolesti) nebo poruchy citlivosti. Oběma těmto symptomům se ve výše zmiňovaném článku věnuje pozornost, proto i zde jsou rozebrány stranou od všech ostatních, neméně výrazných projevů pozdní fáze boreliózy.
Léčba lymské boreliózy se vždy odvíjí od stavu, v jakém se lékař poprvé s pacientem setkává. Od něj se dále odvíjejí diagnostické i léčebné postupy. Jedno i druhé je velmi náročný proces, který i přes dlouholetou, a stále ne zcela úplnou znalost tohoto onemocnění, vyvolává stále mnoho otazníků a nejasností mezi odborníky.
Léčba antibiotiky se podává buď profylakticky (preventivně) krátce po přisátí klíštěte, pokud lze očekávat, že by mohlo být zdrojem nákazy boreliózou (např. v hodně promořených oblastech či při bouřlivé reakci organismu na přisátí klíštěte). Podává se obvykle jednorázová dávka antibiotik o velké síle. Druhým typem je léčba již cílená, kterou lékař nasadí v momentě prokázaného propuknutí onemocnění – např. při přítomnosti erythema migrans apod. Délka takovéto léčby by se měla pohybovat mezi 21-28 dny, u silnějších antibiotických preparátů je možné podávat léky jen okolo 14dnů. Rozbor konkrétních antibiotik, jejich dávkování a doba podávání, přesahují rámec tohoto textu. Pro ty, kdo by rádi do příslušných schémat nahlédli, doporučuji využít např.
14.5.2012
autor:
Další články
Na přehled všech komentářů
Reklama
