Článek nepojednává o žádném tématu ze světa dostihů, jak by se mohlo z titulku zdát. „Mořský koník“ představuje program ozdravných pobytů pro děti na plážích Egejského či Jaderského moře, který už mnoho let provozuje VZP ČR. „Horským koníkem“ se pak označují tuzemské pobyty dětí na horách. Obdobné programy zajišťují také zaměstnanecké pojišťovny.
 |
| Ilustrační foto |
V poslední době se jim dostalo velmi negativní medializace, především kvůli pochybnostem v tendrech na poskytovatele těchto pobytů. Podívejme se ale na ozdravné pobyty jinou optikou, a to z hlediska problému fondu prevence, ze kterého jsou tyto pobyty hrazeny. Připomeňme, že pojišťovny mohou podle příslušného zákona hradit z tohoto fondu pouze takové zdravotní služby, u nichž je „prokazetelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním.“
V případě ozdravných pobytů nejde o zanedbatelnou částku. Roční výdaje všech zdravotních pojišťoven na tyto programy se pohybují v řádech stovek milionů korun. To je, pro srovnání, ekvivalent prostředků pro léčbu rakoviny u tisíců pacientů. Takovou sumu veřejných prostředků bychom neměli přecházet bez povšimnutí.
Nepřiměřená regulace škodí, ale v tomto případě naopak žádná neexistuje. Nikdo totiž po zdravotních pojišťovnách nepožaduje, aby dle zákona uměly prokázat onen „preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt.“ A samy pojišťovny vnímají ozdravné pobyty spíše jako marketingový nástroj v boji o získání či udržení pojištěnců, protože v zásadě přilíš jiných nástrojů konkurence nemají. Přitom v mezistátním porovnání se výdaje na skutečnou prevenci v České republice pohybují v podprůměru, což nám vytýká také mnoho mezinárodních institucí.
Zdravotní pojišťovny hospodaří s veřejnými prostředky a měly by kromě léčebných účinků sledovat i nákladovou efektivnost. Jako všude jinde, ve zdravotnictví existují pouze omezené zdroje a pokud se prostředky vyplýtvají na neúčelný program, budou chybět tam, kde jsou skutečně potřeba. Např. pokud pojišťovny pošlou dítě z Ostravska za 16 tisíc korun na 14 dnů do blízké horské oblasti, která nesplňuje emisní limity, jsou prostředky vynaloženy efektivně a účelně? Nepomohla by uvedená částka více dítěti s nemocí tzv. motýlích křídel, kterému pojišťovny hradí jen omezené množství pomůcek a materiálu?
Proto by mělo Ministerstvo zdravotnictví iniciativně přijít s prováděcí vyhláškou, nebo alespoň závaznou metodikou, která by stanovovala povinnost prokazovat léčebné, případně další efekty. Pojišťovny by podle této metodiky musely také prokazovat nákladovou efektivnost. Jinak hrozí, že prostředky pojištěnců budou nadále vynakládány na pochybné marketingové aktivity a přínos pro zdraví obyvatelstva bude zanedbatelný.
18.11.2014autor:
