Každý rok je tato vážná nemoc diagnostikována asi 80 tisícům nových pacientů. Celkem žije v České republice asi půl milionu lidí, kteří si již tuto diagnózu z úst lékaře vyslechli. Zároveň žije mnoho lidí, kteří se úspěšně vyléčili, či lépe řečeno jsou více jak 5 let od stanovení diagnózy bez vážnějších zdravotních problémů.

Mezi nádory, které se u nás vyskytují nejčastěji patří zhoubné bujení ve střevech a konečníku, prsu, prostatě a ledvinách. Mnozí z nás si kladou otázku, zda je možné onkologickému onemocnění zabránit, předejít či alespoň snížit riziko vzniku.

Odborníci se shodují na tom, že se zhoubnému bujení úplně zabránit nedá. V současné době ve vyspělých státech výskyt onkologických onemocnění v populaci naopak mírně stoupá, a to zejména vlivem prodlužování délky života. Sami však také přispíváme ke zvýšenému riziku vzniku rakovinynezdravým způsobem života, jako je kouření, nevhodná strava, stres, nedostatek pohybu a obezita….. Je zřejmé, že šance na vyléčení u většiny onkologických diagnóz významně stoupají, pokud se na nemoc přijde včas – tedy v jejím raném stádiu. V takovém případě je naděje na vyléčení a dlouhodobé přežití až 95%. Význam prevence formou zdravého životního stylu a preventivních vyšetření je tedy nepopiratelný. Právě u nejčastějších nádorů přitom systém prevence a screeningových programů u nás funguje velmi dobře v podobě mamografického vyšetření, vyšetření děložního čípku či vyšetření stolice na skryté krvácení. Jak říká prof. Vorlíček, předseda České onkologické společnosti: „Prohlídky svého auta v servisu považujeme za samozřejmost, stejně samozřejmě bychom se měli chovat k našemu nejcennějšímu majetku – tedy ke svému tělu a zdraví“.

Pokud si již pacient tuto vážnou diagnózu od lékaře vyslechne, je dobré se ptát, jak mohu zvýšit své šance na dlouhodobé přežití či vyléčení. Pokud jde o dostupnost a organizaci léčby, je na tom Česká republika dobře i v mezinárodním srovnání. Přesto je na místě obezřetnost, informovanost i aktivita ze strany pacienta, popřípadě jeho blízkého. Mnohdy totiž záleží na tom, kde pacient žije a jak rychle se dostane ke správnému lékaři, který stanoví správnou léčbu. Odborníkem na posouzení stavu pacienta s onkologickým onemocněním je vždy onkolog. Odborná a finančně nákladná onkologická léčba je v naší zemi koncentrovaná do třinácti komplexních onkologických center a právě do těchto center by se měl pacient ideálně dostat. Tato centra zajistí odborné posouzení zdravotního stavu a stadia nemoci multioborovým týmem lékařů (onkolog, histolog, chirurg, radiolog atd.), kteří následně stanoví optimální léčbu, šitou na míru každému pacientovi. Centra jsou akreditovaná, pravidelně je v nich ověřovaná kvalita a efektivita péče a disponují celým komplexem zdravotních a podpůrných služeb. Je důležité připomenout, že každý pacient, který je léčen v rámci onkologie v okresní nemocnici, má právo si vyžádat tzv. druhý názor, ideálně právě v ambulanci komplexního onkologického centra. Zdravotníci jsou v těchto centrech speciálně vyškoleni na komunikaci s onkologickými nemocnými, vědí jak k nim přistupovat a dokáží se vcítit do jejich obav, uklidnit je a dodat jim odvahu. Tuto kvalitu center potvrzuje fakt, že Masarykův onkologický ústav, vedený právě výše citovaným prof. Vorlíčkem, získal tento rok již poněkolikáté titul nemocnice roku z pohledu pacientů.

Ačkoli dostupnost onkologické péče je všeobecně deklarovaná a systém center funguje, je na místě velká obezřetnost. Také tato centra totiž fungují v systému stále napjatějších rozpočtů veřejného zdravotního pojištění. Již několik let není péče těmto centrům hrazena podle počtu odléčených pacientů ale podle předem daných paušálů a stropů zdravotních pojišťoven. Opakovaně tak nastává situace, že ve druhé polovině roku se centrům nedostávají peníze a zvyšuje se riziko, že jim péči o pacienty nad paušál pojišťovny nezaplatí. Každý pacient či jeho rodinný příslušník by měl vědět, že pokud nákladná léčba je ze zdravotního hlediska a posouzení charakteru nádoru indikovaná, je třeba se jí také na své zdravotní pojišťovně dožadovat. Na straně indikovaných pacientů stojí také zákon a loňský nález Ústavního soudu, který praví, že nezbytná léčba musí být uhrazena bez ohledu na stanovené rozpočty a paušály.