Česko-slovenská konference o trombóze a hemostáze, která se uskutečnila v polovině května v Hradci Králové a na kterou se sjely špičky české hematologie, se zabývala také tímto tématem. O riziku vzniku trombózy při užívání antikoncepce na akci hovořil přední český hematolog doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD.
V České republice užívá hormonální antikoncepci přibližně pětina žen. Kromě reprodukčního systému ovlivňuje také krevní srážení. Ne všechny uživatelky této formy antikoncepce si hrozbu uvědomují. Ročně dostane trombózu asi 300 z nich.
Nejvyšší riziko vzniku trombózy je v prvních 6 měsících až 1 roku od nasazení hormonální antikoncepce. Zde nezáleží na věku ženy. Jestli trombóza vznikne nebo ne, ovlivňují i další rizikové faktory, jako je například obezita nebo kouření. Trombóza se objeví ročně u 2 až 3 žen z každých 10 000 uživatelek hormonální antikoncepce.
Při trombóze dochází ke srážení krve a vzniku trombu, který může ucpat cévy, žíly a tepny. Trombóza stojí za řadou chorob, na něž se v České republice nejvíce umírá, například cévní mozkové příhody, infarkt, nedokrvení orgánů či plicní embolie.
Nebezpečí trombózy tkví v tom, že se často zpočátku neprojeví vůbec nebo velmi nenápadně. Nemoc se nejčastěji ukáže na dolních končetinách v podobě otoků, bolestivosti, zarudnutí, pocitem napětí či teplou pokožkou v místě sraženiny. Trombóza způsobuje i bércové vředy či žilní nedostatečnost.
Než lékař předepíše ženě hormonální antikoncepci, měl by se jí řádně vyptat na další rizikové faktory. Jako v případě každé nemoci, je lépe jí předcházet. Když už k trombóze dojde, léčí se rozpouštěním krevní sraženiny či v závažnějších případech chirurgickým zákrokem. Dalšímu vzniku trombů pak brání léky proti srážení krve. Samozřejmě, je důležité omezovat rizikové faktory, které jsem zmínil výše, tedy obezitu či kouření.
Doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD., IV. interní klinika, FN Hradec Králové a 3. místopředseda České společnosti pro trombózu a hemostázu
8.7.2019autor:
