Proč je reforma zdravotnictví více o nemocných pacientech a méně o zdravých občanech?

Zdravý občan je lepší než nemocný pacient
Aneb proč je reforma zdravotnictví více o nemocných pacientech a méně o zdravých občanech?
Odpověď na tuto otázku je podle mého zásadní pro celou reformu v podobě, jaké nám zatím byla představená. Reforma zdravotnictví nemá podle mého názoru dlouhodobou koncepci a strategii. V případě reformy zdravotnictví by tím základním cílem měl být především zdravý občan a ne „pouze“ obsloužený pacient.

Zdraví  není jen statek soukromý, založený na vlastním pudu sebezáchovy (a ten nám některým selhává) ale také statek veřejný, který přímo souvisí s prosperitou každé společnosti a s tím,co se dnes tolik skloňuje – s konkurenceschopností země. Docela mě překvapuje, že si toho ještě nevšimli pánové z NERVu, kteří se tak ochotně a aktivně vyjadřují na téma zdravotnictví. 
Reforma by také měla předkládat doporučení a navrhovat opatření k tomu, aby lidé zůstávali co nejdéle zdraví. Tam, kde se této otázce věnují dlouhodobě, např. ve Švédsku mají oproti nám nejen o 4 roky delší střední délku života ale největší rozdíl je v délce života ve zdraví. Zatímco Češi žijí v relativním zdraví 61 let a dalších 17 let se potýkají s nemocí, tak Švédové žijí 70 let ve zdraví a dalších 12 let stůňou. Rozdíl je tedy celých 9 let! Je jasné, že tento rozdíl nemá jen negativní dopad na osobní život konkrétního seniora ale má velmi významný dopad také na výdaje na zdravotnictví a celou ekonomiku. Nestálo by za to, pokusit se analyzovat tento negativní jev a navrhnout opatření, která zcela jistě nebudou mít okamžitý dopad ale mohly by nastartovat pozitivní trendy?
Určující faktory zdraví jsou přitom známé celá desetiletí a na vlivu na zdraví se podílejí různou mírou:
  • Životní styl 40%
  • Životní prostředí 35%
  • Úroveň zdravotnictví 15%
  • Dědičnost 10%
Víme také, jaké faktory nám zdraví ovlivňují negativně:
  • Nevhodné socio-ekonomické prostředí (např. chudoba)
  • Nadváha
  • Stres
  • Nevhodná strava
  • Kouření
  • Nadměrná konzumace alkoholu
Zůstaňme u srovnání se Švédy také v této kategorii. Češi jedí dvakrát méně ovoce a zeleninu, mají dvojnásobnou spotřebu cigaret a alkoholu a obézní jsou dvakrát častěji než Švédové.
Pokud se nebudeme věnovat více zdraví a jeho atributům, nemůžeme dohnat Švédy i kdybychom do zdravotnictví napumpovali další desítky miliard navíc.
Jaká opatření se tedy nabízejí? Jsou to taková, která už jsou vyzkoušená a překvapivě nejsou ani tolik nákladná. Je to především systematické zvyšování zdravotní gramotnosti – tedy schopnosti lidí přijímat taková opatření, která mají pozitivní vliv na jejich zdraví. Je překvapující jak moc se dnes mluví o finanční či počítačové gramotnosti a jak málo o zdravotní. Tady také platí, čím dříve se začne, tím lépe. O něco bolestnější (alespoň pro některé z nás) mohou být opatření formou bonusů a malusů v rámci našeho zdravotního pojištění. Mám nárok na výhody, pokud se chovám zodpovědně ke svému zdraví a naopak si musím něco připlatit, pokud vědomě svému zdraví škodím.
Rizikem neúplné nebo nekoncepční reformy zdravotnictví je nehospodárnost a u absence prevence to platí dvojnásobně.
31.1.2012

autor:


Další články

Na přehled všech komentářů