V našem mini seriálu Tři otázky OZdravotnictví jsme v prvním článku zmapovali odpovědi, které se nám sešly na otázku věnované prevenci. Teď se podívejme na další otázku, na kterou jsme se ptali, týkající se dostupnosti léčby: „Plánujete dělat změny v rozpočtu kraje v oblasti zdravotnictví? A jaké?
Dlouhodobě je systém financování zdravotnictví nevhodně nastaven. Spousta oblastí je dlouhodobě podfinancovaná. Kraje na fungování svých nemocnic přispívají, ale často investují do zbytných akcí – např. nekonečné a předražené stavební práce, zbytečné přístroje apod. Zejména když je třeba v dojezdové vzdálenosti více zařízení, které zjednodušeně dělají ty samé vysoce specializované neakutní činnosti.
A jak nám odpovídali respondenti? Odpověď od Jiřího Kočandrle (TOP 09) celkem ukazuje na běžně rozšířený nešvar ve zdravotnictví. Kromě akcentu na budovy a přístroje poodkrývá i financování: „Kraj se v lepším případě podílí na své krajské nemocnice ročně cca 5%, zbytek jde přes zdravotní pojišťovny.” Kámen úrazu je, že z peněz na léčení jsou financovány dlouhodobé investice do budov a přístrojů. Přesně jak jsem i k otázce připsali. Romana Žatecká (ČSSD) by ráda zachovala nemocnici v České Lípě, ale potřebovala by 350 mil. Tak snad jen doufat, že pokud bude hejtmanka, nebude to na úkor peněz na léčbu pacientů.
Miloslav Plass (ODS) poslal celkem obecné vyjádření, že prostředky by měly být vynakládány „účelně a efektivně.“ To jistě ano. Bylo by ale ještě lepší dodat, co si pod tím konkrétně představuje. Z lepšího konce to vzala ve své odpovědi Lenka Bártlová (nezávislí), která zmiňuje úspory: „Zavést společné nákupy a tím snížit nákupní ceny zdravotnického materiálu. Nemocnice by si neměly konkurovat jako dosud, ale spolupracovat spolu na snížení provozních nákladů.“ S prvním se nedá než souhlasit. To druhé jde proti proudu. Je naopak snaha, aby si pacient mohl vybrat a konkurující si nemocnice se navzájem motivují ke kvalitnějším službám.
Na závěr snad ještě bude dobré zmínit odpověď od Karla Šídla (KSČM). Ten jako jeden z mála zmínil přesné číslo svého (Plzeňského kraje) – a to 509 mil. Kč ročně připadá z rozpočtu kraje na zdravotnictví. Což minimálně působí, jako že ví, co se v kraji děje. Ale zbytek je ne-neobvykle nijaký. Nerad by snižoval, možná se zvýší. Co s penězi se nedozvíme. Ze stejného kraje ale Pavel Čížek (TOP 09) odvážně spekuluje nad tržním přístupem, kdy by zdravotnická zařízení byla řízena a specializována na základě poptávky.
Více tržní přístup je asi tak nejzajímavější myšlenka, která v odpovědích zazněla. Ačkoliv se přímo nabízí, není vůbec mezi odpověďmi běžná
12.10.2012
autor:
Další články
Na přehled všech komentářů
Reklama
