Redaktorce Hospodářských novin se tento týden podařilo získat informace z analytického materiálu ministerstva zdravotnictví, který bude předložen na jednání vlády 24.října a který se zabývá alarmujícím schodkem veřejného zdravotního pojištění. Odhadem je to více jak 5 mld. korun a VZP již píše svým smluvním partnerům avízo opožďování plateb za poskytnutou péči.
V tomto materiálu ministerstvo mj. navrhuje následující opatření, kterými chce zlepšit hospodaření naší největší zdravotní pojišťovny kontrolované politiky. Nedalo nám to a jednotlivá opatření jsme okomentovali.
- Pohyblivé zdravotní pojištění (tzv. nominální pojištění), kdy by pojištěnci nepřispívali pouze procentuální částkou z platu, ale ještě paušálním poplatkem, který by si stanovovala každá pojišťovna suverénně, podle toho jak hospodaří. Pojišťovny by si také výší tohoto poplatku konkurovaly. Toto pojištění funguje např. v holandském modelu zdravotního pojištění, který je momentálně podle renomovaných institucí (např. Health Consumer Power House) považován za nejlepší zdravotnický model v Evropě i z pohledu pacientů. Toto opatření ovšem vyžaduje dotažení reformy zdravotních pojišťoven s posílením jejich kompetencí, odpovědnosti, změnou přerozdělování a také důsledným vymetením všech politiků ze správních orgánů.
- Více kontrol v nemocnicích a ordinacích na co se peníze vynakládají, jak efektivně, jak je péče vykazována. To je rozhodně pěkný plán ale bez důsledné změny v platbách bude znamenat jen více „buzerace“ a nárůst byrokracie pro poskytovatele. Ti, kdo jsou obeznámeni s “objevem“ deníku Insider, jak „spravedlivě, transparentně a srovnatelně“ jsou odměňovány jednotlivé nemocnice za stejné výkony, si nedělá iluze o tom, kdo má máslo na hlavě. VZP, si nejdříve musí zamést před vlastním prahem, který odděluje prostředí korupce, klientelismu, podléhání politickým tlakům od prostředí férového prostředí pro všechny.
- Konec fondů prevence v pojišťovnách – toto opatření je velmi krátkozraké. Na druhé straně má prevence význam jen pokud je smysluplná, efektivní a účinná. Tam rozhodně neředím současné programy pojišťoven na podpory plavání, nákupu helem a dalších vymožeností, které s prevencí často nemají nic společného.
- Zvýšení regulačních poplatků – věříme, že toto opatření nebylo v ministerském seznamu na prvním místě. Nicméně si dovedu představit, že by se zvýšily těm, kteří vyhledávají služeb specialistů bez doporučení praktika, těch, kteří nedodržují léčebný režim či zanedbávají prevenci.
- Zpoplatnění zubních plomb – to už mělo být dávno a přesto byl takový návrh vždy politicky neprůchodný. Jen vyřazení plomb by ušetřilo až 2 mld. korun, které by mohly být použity na léčbu mnohem vážnějších diagnóz než je zubní kaz. Velmi pravděpodobně ani tentokrát návrh nebude přijat, protože je přeci velmi nepopulární.
- Zvýšení pojištění pro OSVČ – také toto patření mělo být realizováno již dávno, kdy začalo být zřejmé, že se markantně rozevírají nůžky mezi odvody zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných do zdravotního pojištění. Argument, že také méně čerpají podle mého neobstojí. Navíc navrhovaná stokoruna žádného „podnikajícího“ nezruinuje. Jiná otázka jak, je se s penězi z pojištění nakládá – a to je právě to, co štve většinu podnikajících, kteří se mají co otáčet a vidí jak se „jejich peníze“ tunelují.
Je také mnoho dalších opatření, které bych ráda v návrzích ministerstva viděla, mezi ně patří například:.
- Důsledná změna finančních toků v zdravotnictví. Žádné přechodné období ale teď, tady a hned zajistit platbu za pacientem. Platby z veřejného pojištění budou spravedlivé, transparentní a srovnatelné pro všechny poskytovatele. Konečně je třeba upustit od administrativních a nesystémových zásahů v podobě limitů, paušálů apod.
- Zákonem uložit pojišťovnám zveřejňovat všechny smlouvy, které mají se zdravotnickými zařízeními i všemi dalšími dodavateli. Než bude zákon přijatý, přes své politiky to nakázat alespoň VZP. Po zveřejnění by se možná mnohý divil, kolik nemocnic/výkonů je přeplácených a tedy nehospodárně vynaloženo a možná bychom se dobrali i k příčinám tohoto stavu – tedy kdo stojí za čím a co z toho má. Totéž by musely dodržovat nemocnice a jejich zřizovatelé, kteří dostávají platby z veřejného pojištění
- Posílit faktickou kompetenci pojištěnců – tady pacientů vůči pojišťovnám i zdravotnickým zařízením, např. účastí v orgánech těchto institucí. Posílit pacientovu odpovědnost, kompetenci se rozhodovat a mít informaci kolik má léčba stojí. Motivovat pacienta k odpovědnému chování ke svému zdraví, a to i prostřednictvím finančních pobídek na jedné straně a „pokut“ na druhé.
- Spoluúčast pacientů a její zvyšování nás nemine ale musí být inteligentně a logicky nastavena, aby motivovala, umožňovala volbu. Prosté zvyšování poplatků je kontraproduktivní, neefektivní a politicky neprozíravé.
Zefektivnění systému, kontrola finančních toků, zabudování motivačních pobídek pro všechny aktéry by mělo být prioritní. Bez toho nemůžeme žádat pojištěnce/pacienta aby sahal hlouběji do kapsy.
Aby to nevypadalo, že problémy má pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna, protože má spoustu pojištěnců, které by ostatní pojišťovny nechtěly. Příkladem může být třeba OZP. Celý název zní Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. V 90. letech tato pojišťova, jak již název napovídá, nasbírala velmi bonitní klientelu. Tehdy mladé a velmi dobře vydělávající manažery. Vysoké pracovní nasazení si ale vybírá svou daň a teď, po 20ti letech, tito klienti potřebují péči zdravotnictví, do kterého tolik přispívali. Bude na to mít pojišťovna dost prostředků?
19.10.2012
autor:
Další články
Na přehled všech komentářů
Reklama
