V posledních měsících se stala hlavním tématem pro zástupce zdravotních pojišťoven a nemocnic problematika tzv. zpětných bonusů. Příčinu tomu zavdaly aktivity orgánů činných v trestním řízení, které po nich požadují rozsáhlé informace o dodávkách a proplácení zboží, na které se bonusy uplatňují. Začíná se dokonce hovořit o kriminalizaci dlouhodobé praxe v českém zdravotnictví.
Připomeňme, co se za „zpětné bonusy“ označuje. Nejčastěji se jedná o situaci, kdy nemocnice nakupují léčiva či zdravotnické prostředky a materiál. Nemocnice zaplatí určitou sumu za dané množství léčiv a materiálu. Nicméně, po určité době dodavatel poskytne zpětně slevu, např. kvůli vysokému množství odebraného materiálu. Tuto slevu ale často nelze vtáhnout ke konkrétní položce, nýbrž k celému balíku odebraného zboží. Zmíněný bonus je třeba možno využít pro další dodávky v budoucnosti. Podrobnější popis naleznete v této tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví:
Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny hradí cenu vykázanou až do určité maximální ceny léčiva či materiálu, nemocnice dostane od pojišťovny více peněz, než které zaplatila dodavateli. Bonus tak představuje jakýsi zisk zdravotnického zařízení, rozdíl mezi cenou vykázanou a faktickou. Problém však představuje skutečnost, že není nikde přesně stanoveno, jak se ona faktická cena určí.
Aby nedošlo k omylu, ujasněme si hned na začátku jednu věc. Pokud peníze ze zpětných bonusů putují do kapsy managementu nemocnice, jedná se o trestný čin. O tomto diskusi nevedeme. Je možné, že orgány činné v trestním řízení disponují informacemi, o kterých nikdo jiný neví, a jejich konání se ubírá tímto směrem. S mnohem větší pravděpodobností se ale státní zástupci a policie zabývají běžnou praxí, kdy se zpětné bonusy stávají příjmem zdravotnického zařízení. Této verzi nasvědčují všechny indicie dostupné ve veřejných zdrojích.
Je něco špatného na tom, že nemocnice dostane od pojišťovny více peněz za zdravotnický materiál a léky? Připomeňme, že v jiných případech naopak nemocnice nedostane zaplaceno za leckteré výkony. Nebo zaplaceno dostane, ale méně, než činí skutečné náklady na daný výkon. V zásadě tak dochází k určité kompenzaci špatně nastavených úhrad. Prostředky ze zpětných bonusů zůstávají stále ve zdravotnictví, kam jsou úhrady od pojišťoven určeny. Systém o žádné peníze nepřichází, naopak je možné je použít např. na lepší ohodnocení zdravotních sester.
Místo kriminalizace by se měl stát zaměřit na správné nastavení systému. Aby kvalitní manažeři nemocnic, kteří jsou schopni vyjednat slevu, ze které profituje celé zdravotnické zařízení, nebyli perzekuováni. Aby existovala jasná a dlouhodobá pravidla, při jejichž dodržování nebude hrozit riziko trestního stíhání. V opačném případě se to negativně projeví na poskytování lůžkové péče a nejvíce spláče pojištěnec a pacient.
30.11.2017autor:
