Stojíte nově v čele Asociace laboratoří QualityLab. Co je vaším cílem? Nejen vaším osobním, ale i celé asociace.

Chceme posílit spolupráci se zdravotnickými laboratořemi, které mají stejné cíle a sjednotit je do jednoho celku. Naší společnou snahou je táhnout za jeden provaz z pohledu jednotné koncepce a to nejen směrem k Ministerstvu zdravotnictví ČR, ale především v rámci jednotné komunikace směrem k zdravotním pojišťovnám. Nejednotnost nás historicky poškozovala, a proto jsme chtěli toto změnit.  

Jak je patrno z názvu naší asociace, naším dalším významným kritériem je zvyšování kvality, dostupnosti a také transparentnosti laboratorních služeb směrem k zdravotnickým institucím a našim občanům. V minulosti se v médiích objevily informace o ojedinělých nekalých praktikách některých laboratoří, od toho se chceme důrazně distancovat a poukázat na to, že my máme společný zájem a tím je kvalita, transparetnost a dostupnost našich služeb.

Kolik laboratoří vaše asociace sdružuje a jaký představují tržní podíl?

V tuto chvíli je do asociace zapojeno 34 soukromých zdravotnických zařízení provozujících více než 50 laboratoří po celé České republice. Objem poskytované péče členy QualityLabu převyšuje 55% trhu ambulantních laboratorních zdravotních služeb. Tedy dá se říci, že již v tuto chvíli jsme významným partnerem pro ministerstvo, zdravotní pojišťovny a různé zdravotnické subjekty, se kterými vedeme řadu diskuzí nad stávajícícm stavem laboratorních služeb v českém zdravotnictví, ale především  o jeho vývoji a  budoucnosti.

Jak hodláte své cíle prosazovat?

Nejdůležitější platformu představuje jednání se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. V červnu skončilo Dohodovací řízení o úhradách pro rok 2019, kde jsme vystupovali velice aktivně a snažili se přesvědčit pojišťovny o přednostech našich návrhů. Jsem velice rád, že po historicky dlouhé době se nám podařilo přijít v rámci dohodovacího řízení s jednotným návrhem, který jsme následně prosazovali a v součinnosti se zdravotními pojišťovnami dotáhli úspěšně k dohodě. 

Můžete některé z nich konkrétně jmenovat?

Třeba férovější komunikace se zdravotními pojišťovnami. Doposud se stávalo, že laboratoře dlouho nedostaly údaje o referenčním období, takže panovala značná nejistota o úhradách. Toto by se mělo od příštího roku změnit. Dále mohu uvést elektronické žádanky, u kterých se rýsuje dohoda s pojišťovnami o jejich pilotním testování. Bude-li pilot úspěšný a my pevně věříme že bude, rádi bychom přicházeli s dalšími kvalitativními impulsy (např. online tracking a monitoring teplotního řetězce vzorků), které mohou zlepšit kvalitu  laboratorní diagnostiky v Česku.

V čem spočívá přínos elektronických žádanek?

Jednoznačně ve zrychlení celého procesu a zvýšení jeho transparentnosti. Pro lékaře to bude znamenat zjednodušení administrativy, protože žádost o laboratorní vyšetření nebudou muset vypisovat papírově, ale postačí několik kliknutí v počítači. Lékaři i pacienti se rychleji dozví výsledek vyšetření, což může hrát při léčbě klíčovou roli. Neméně podstatný je i přínos pro zdravotní pojišťovny, které dostanou do ruky výborný nástroj kontroly.

A šlo by o další krok pro zvýšení elektronizace českého zdravotnictví, které v této oblasti výrazně pokulhává za vyspělými státy. Nicméně, vraťme se ještě k dohodovacímu řízení pro rok 2019, jak jste s ním spokojeni?

Nejprve musím zmínit, že se do jednání promítl odlišný přístup nového ministra. Zatímco v předchozích letech byly výrazně preferovány nemocnice a drtivá většina meziročního nárůstu financí směřovala tam, nyní se pohled změnil. Jednak se trvalo na dohodách všech segmentů a dále pan ministr velmi správně říkal, že české zdravotnictví netvoří pouze nemocnice, ale i další segmenty zdravotních služeb, které jsou neméně podstatné a mají nezastupitelnou roli v rámci poskytování zdravotní péče občanům naší země. Není proto možné přidávat peníze pouze jedné části lékařů a na ostatní lékaře a zdravotní personál zapomínat.

Pojišťovny tento přístup akceptovaly. Bohužel ale stále trvají na způsobu regulace, který způsobuje laboratořím problémy a uměle upravuje výši úhrady bez vazby na objem produkce a kvalitu poskytované péče.

Co máte na mysli?

Narážím na mechanismy výpočtu s referenční průměrnou úhradou na jednoho pojištěnce (hodnota PURO). Každá laboratoř má následně jinou úhradu,  byť poskytuje v mnoha případech stejnou službu ve stejné kvalitě.

Pokud dojde u laboratoře k nárůstu složitých, komplikovaných a tím pádem i nákladnějších vyšetření, větší část nákladnějších vyšetření je nad rámec limitu úhrady a není tak de facto zaplacena. Laboratoř nemůže nijak ovlivnit strukturu laboratorních vyšetření, která jsou požadována ze strany lékařů. Dle našeho názoru je nutné systém úhrady změnit a vrátit se spíše zpět k bodovým referencím v kombinaci s parametry kvality, tak aby úhrada transparentně reflektovala množství a kvalitu poskytované péče. Mimochodem tato pravidla neplatí pro nemocniční laboratoře, což ještě víc znepřehledňuje systém.

Rozumím tomu, že se pojišťovny snaží bránit vymýšlení nějakých fiktivních výkonů, bohužel však tato plošná regulace dopadá negativně na všechny poctivé poskytovatele.

Jak se to konkrétně projevuje?

Jednoduše dostanou méně peněz, než by dostat měli za odvedenou práci. A tyto peníze pak chybějí mimo jiné na vyšší ohodnocení kvalifikovaného personálu v laboratořích. Situace na trhu práce se totiž negativně neprojevuje pouze v nemocnicích, ale ve zdravotnictví chybí lidé téměř všude. Poskytovatelé laboratorních služeb nejsou výjimkou. Proto budeme v dalších jednáních tuto pozici vysvětlovat a zdůrazňovat, že bez kvalitní a včasné diagnostiky nemůže být ani správná léčba. Podfinancování diagnostiky v konečném důsledku znamená zahrávat si se zdravím pacienta.

2.8.2018

Další články

Na přehled všech rozhovorů