Vojáci se zapojí do projektu, který hledá možné dárce kostní dřeně. Aktivitou s názvem Armáda dává naději chtějí oslovit nejen příslušníky armády, ale i širokou veřejnost. Do projektu se společně s armádou zapojila Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Cílem je nalézt co nejvíce potenciálních dárců kostní dřeně, kteří tak mohou zachránit životy lidí včetně malých dětí s chorobami krvetvorby. Do registru potenciálních dárců může vstoupit člověk do 35 let, který netrpí vážnými chorobami.

Voják/ilustrační foto

„Projekt by mohl oslovit veřejnost, která bude následovat naše kroky,“ řekla poradkyně náčelníka generálního štábu Lenka Šmerdová. Poznamenala, že již nyní se do registru zapisují stovky vojáků. Armáda chce nyní zintenzivnit informování potenciálních dárců o okolnostech možného zapojení do registru. Podle ředitele ČNRDD Daniela Pagáče to jsou právě vojáci, kteří jsou ideálními dárci, protože to jsou často zdraví, mladí a sportovně založení muži. „Navíc, kdo jiný než oni a další příslušníci bezpečnostních složek by měli jít veřejnosti příkladem,“ poznamenal.

Mezi propagátory zapojení do registru je například olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, člen ASC Dukla Praha. „Přestože jsem voják a sportovec, tak jehly a stříkačky zrovna moc rád nemám, ale co se týká vstupu do registru dárců kostní dřeně, tak to bylo velmi snadné,“ řekl. Stačilo podle něj dát trochu krve. „To málo, co jsem ztratil, jestli se to tak dá vůbec říct, nemůže vůbec vyvážit to, co někomu můžu dát,“ zdůraznil.

Mezi propagátory dárcovství patří i rotmistr Tomáš Stránský, několikanásobný účastník vojenských misí v Afghánistánu. Přesvědčuje k tomu především rekruty, kteří nastupují na výcvik do Vyškova. Lidé podle něj často nevědí, co vstup do registru znamená a mají z něho strach. Když informace získají, počet zájemců vzrůstá.

Vhodná kostní dřeň se nehledá podle krevních skupin, ale podle deseti dědičných tkáňových znaků bílých krvinek, které se liší ve světovém i regionálním měřítku. V současnosti se krvetvorné buňky získávají odběrem kostní dřeně z pánevních kostí nebo odběrem kmenových buněk z periferní krve. Druhá metoda se obejde bez narkózy. Ani první není podle lékařů nebezpečná či výrazně bolestivá, několik dnů podle nich místo odběru bolí podobně, jako když člověk „spadne na zadek“.

V Česku fungují dva registry dárců. V ČNRDD je aktuálně zapsáno přes 91.000 lidí. Menší registr provozovaný IKEM má asi 30.000 dárců, obě databáze se částečně překrývají. Registry jsou celosvětově propojeny, databáze tak čítá asi 34 milionů lidí. Podle Pavla Jindry, vedoucího lékaře ČNRDD a primáře hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, zhruba každý čtvrtý pacient svého dárce nenalezne, nebo se ho podaří nalézt příliš pozdě. Databázi je proto podle něj potřeba stále rozšiřovat. Cílem je počet potenciálních dárců zhruba zdvojnásobit.

Krvetvorné buňky se používají pro léčbu pacientů s leukemií. Ročně jí v Česku onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent.

Akce zaměřené na nádory nových členů se v Česku objevují poměrně často. Lidé se je většinou rozhodnou organizovat po nějaké osobní zkušenosti s nemocí. Dárce hledaly už například různé sportovní kluby mezi svými fanoušky, vysoké školy, hasiči nebo policisté.

31.10.2019

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv