Covid-19 v současnosti tvoří asi tři procenta zachycených infekcí dýchacích cest, více se šíří chřipka. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Mnoho lidí má ale podle lékařů dlouhodobé následky, podle odhadů jich mohou být i statisíce. Takzvaným postcovidovým syndromem se podle náměstka MZd Josefa Pavlovice (Piráti) zabývá i ministerstvo zdravotnictví (MZd), chystá nové doporučené postupy. První případy covidu-19 se v ČR objevily před čtyřmi roky, od té doby se nakazilo 4,3 milionu lidí a statisíce opakovaně.

Za poslední měsíc bylo na covid-19 pozitivně testováno 3000 lidí, nejméně za poslední půlrok, v nemocnicích je 26 lidí s pozitivním testem. Mnohem více nemocných teď trápí chřipka. „Lidé neočkovaní proti chřipce mají v této době těžké průběhy infekce virem A H1N1 v takovém množství, že to v některých nemocnicích snižuje kapacitu na pooperační péči o jiné pacienty kvůli nedostatku ventilátorů a ECMO přístrojů na JIP,“ napsal v úterý na sociální síti X epidemiolog Rastislav Maďar.

Stejný subtyp chřipky v letech 1918 až 1920 způsobil epidemii označovanou jako španělská chřipka, při níž zemřely desítky milionů lidí. Koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, se od roku 2020 nakazilo přes 703 milionů lidí, zemřelo necelých sedm milionů. V ČR bylo dosud 4,3 milionu nakažených a více než 43.500 zemřelo, letos 127.

Odhadem stovky tisíc lidí se podle odborníků potýkají po covidu-19 se zdravotními následky. Projevovat se mohou různě, u části lidí nespavostí nebo depresemi, bolestí hlavy, problémy se soustředěním nebo pamětí, vypadáváním vlasů nebo kožními vyrážkami. Nemocní si stěžují také na trvající dušnost, bolesti na hrudi, průjmy nebo zvracení. Vyšší riziko je u lidí, kteří měli už před nákazou cukrovku, obezitu, deprese nebo chronické nemoci srdce a plic. Nákaza podle studií může také zvyšovat riziko vzniku cukrovky v budoucnu, rozvoj Parkinsonovy choroby, poškození ledvin nebo zhoršení astmatu.

„Očkování sníží pravděpodobnost těžkého průběhu, ale i takzvaného long-covidu, tedy delších následků než několik málo dnů, což je pro koronavirus typická vlastnost,“ uvedl v lednu Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Vakcinologická společnost i MZd doporučují očkování hlavně lidem nad 65 let a chronicky nemocným, vhodné je podobně jako u chřipky pravidelně na podzim.

Vakcíny jsou v Česku dostupné od konce roku 2020, dosud jich bylo podáno přes 19 milionů, zájem o očkování ale výrazně klesl. Na podzim 2021 se nechalo očkovat přes 800.000 lidí, loni 95.000. Česko za očkovací látky zaplatilo 15 miliard korun, dodávky jsou naplánované do roku 2026. Podle údajů z konce roku 2023 jich dosud výrobci dodali do ČR 39 milionů dávek, část musela být zlikvidovaná nebo byla darovaná.

MZd podle vedoucího tiskového oddělení Jana Řežábka dál denně sbírá a publikuje data od lékařů, laboratoří vyhodnocujících testy a nemocnic. Zhruba jednou za dva týdny se podle něj schází vedení ministerského poradního orgánu Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP).

Nejdůležitější je podle MZd sledovat počty lidí, kteří mají vážnou podobu nákazy a zároveň mají protilátky po očkování nebo dřívější nákaze. „Rostoucí počet těchto pacientů by signalizoval měnící se virulenci viru nebo jiné populační riziko,“ vysvětlil Řežábek. Samotné denní počty pozitivních testů podle něj mají nízkou výpovědní hodnotu, důležitý je ale podíl pozitivních na všech testech u lidí s příznaky.

V létě chce ministerstvo způsob publikování dat o covidu-19 změnit, zkušebně od příští chřipkové sezony. „Celá strategie datového zpravodajství směřuje k zahrnutí i dalších kategorií akutních respiračních i dalších infekcí a k pokrytí populačních hlášení i pro jiná zdravotní rizika,“ dodal Řežábek.

Počty osob s pozitivním testem na covid-19:

Rok1. čtvrtletí2. čtvrtletí3. čtvrtletí4. čtvrtletícelkem
20203334845058.809662.514733.107
2021816.658124.22225.372808.4181,774.733
20221,559.517126.997245.665114.5222,046.701
202353.7668580882795.081166.254
202411.509*

Zdroj: data ministerstva zdravotnictví

*do 22. února 2024

Počty podaných dávek vakcín na covid-19:

1. čtvrtletí2. čtvrtletí3. čtvrtletí4. čtvrtletícelkem
20200001187911.879
2021172811965759413537584364273415,484.378
202220080491694794100105118553,099.393
202333272326515187343432395.156
202418534*00018.534

Zdroj: data ministerstva zdravotnictví

*do 22. února 2024

(ČTK)

25.2.2024

zdroj:


Další články

Na přehled všech zpráv