Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a Nemocnice Na Homolce se podílely na vývoji nového přístroje pro léčbu srdečního rytmu. Lékařům díky zmapování srdce zevnitř umožní lépe rozhodnout, jakou metodu zákroku použít. Obě nemocnice o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Léčba arytmií pomocí takzvané katetrizační ablace je založená na zničení srdeční tkáně, kde porucha rytmu vzniká, teplem nebo elektrickým pulsem.
Srdečními arytmiemi trpí podle odborníků asi tři procenta populace, nejčastější poruchou srdečního rytmu je fibrilace síní. Pacienti si stěžují na bušení srdce a nepravidelný rychlý tep, často se projevuje také sníženou výkonností při tělesné námaze, zadýcháváním se nebo nadměrným pocením.
Léčba je možná léky, takzvanými antiarytmiky, nebo takzvanou katetrizační ablací, při níž se zavede skrze tepnu nebo žílu v třísle do srdce, kde se elektrodou umístěnou na jeho konci místo srdeční stěny, které fibrilaci způsobuje.
Nový přístroj, který po testování dostala Homolka a IKEM k dispozici mezi osmi nemocnicemi v Evropě, dává lékařům možnost zmapovat trojrozměrně srdce ještě před zákrokem pomocí speciálního katetru s mřížkovou elektrodou na konci. Kulovitá síťka má v průměru devět milimetrů a umožní snímat elektrické signály a teplotu tkáně.
„Tímto katetrem se vytvoří trojrozměrná mapa příslušné dutiny, například levé síně a plicních žil, a poté se uvedenou elektrodou aplikuje buď radiofrekvenční proud o vyšší energii nebo energie pulzního pole. Výběr záleží na místě, kde se ablace provádí a na operatérově rozhodnutí,“ popsaly nemocnice ve společné tiskové zprávě.
Podle přednosty Kardiocentra IKEM Josef Kautznera je výhodou zejména celkový čas zákroku pomocí radiofrekvenčního proudu jedna až dvě minuty, se předchozími přístroj trval až půl hodiny. Pomoci by podle primáře kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petra Neužila mohla nová metoda i pacientům s jizvou po infarktu nebo zánětech srdce.
Spolu se stárnutím populace fibrilací síní přibývá, v roce 2030 jich bude podle dřívějších odhadů trpět více než pět lidí ze sta. Asi 80 procent pacientů je starších 65 let. Ve věku nad 69 let se s ní pojí asi pětiprocentní riziko úmrtí. Smrt nezpůsobí většinou přímo fibrilace, kromě možné cévní mozkové příhody způsobuje, nebo zhoršuje také srdeční selhání, tedy oslabení funkce srdce.
(ČTK)
23.1.2024zdroj:
