Infarkt myokardu je vážné onemocnění způsobené náhlým uzávěrem věnčité tepny krevní sraženinou. Dochází tak k přerušení dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením postižené části srdce. Infarktu myokardu, stejně jako jiným závažným chorobám, nelze 100% předejít. Vzhledem k častému výskytu infarktu a příbuzných chorob máme již ale po mnoho desetiletí velmi podrobně prostudováno a vysledováno, že některé stavy jsou významně častěji spojeny s jeho výskytem. Nazýváme je rizikovými faktory. Některé z rizikových faktorů nemůžeme ovlivnit – věk, pohlaví, rodinné dispozice. Mnohé jiné však ovlivnit můžeme a významně tím snížit riziko vzniku nemoci. Ovlivnění může být jednak za pomoci lékařem předepsaných léků, tedy „farmakologické“, jednak prostou úpravou životosprávy.
Zatímco farmakologická léčba je vyhrazena menší části nemocných s již přítomným vysokým krevním tlakem, cukrovkou či extrémně zvýšenou hladinou krevních tuků, dodržování režimových opatření je zcela zásadní „pro každého“.
Kouření cigaret je zcela nepochybným a zásadním rizikovým faktorem pro vznik infarktu myokardu, ale i řady dalších život ohrožujících chorob. Jedná se o nejzhoubnější návyk lidstva, který se podílí až na 50 % úmrtí na naší planetě. Riziko infarktu myokardu u kuřáků je minimálně dvojnásobné, ale u jedinců mladších 50 let je zvýšeno 5x a nezávisí přímo na množství vykouřených cigaret. Naproti tomu některé typy rakoviny plic souvisejí přesně s množstvím kuřáckých let a počtu vykouřených cigaret za den. Kdo vykouřil více než 200 000 cigaret za život má riziko zvýšeno až 20násobně.
V současné době se považuje za prokázané, že jednoznačně škodí i kouření pasivní, dokládá to mimo jiné pokles počtu infarktů napříč zeměmi Evropské unie, ve kterých se přestalo kouřit v restauračních zařízeních.
Ve stravě je obecně třeba snížit podíl živočišných tuků, zvýšit přísun čerstvé zeleniny a ovoce (doporučují se 3 porce zeleniny a 3 porce ovoce denně), zabránit nadměrnému příjmu kuchyňské soli (aktivně nepřisolovat, omezit příjem nekvalitních uzenin). Vyhnout bychom se měli smaženým potravinám, z příloh vynechat hranolky a knedlíky.Nejvhodnějším z mas jsou zejména ryby (kvalitní rybí pokrm by měl být v jídelníčku alespoň 2x týdně), případně drůbež. Naopak červená masa a vepřové pouze v umírněném množství.
Příjem alkoholu patří k nejvíce diskutovaným otázkám prevence myokardu. „Většina z nás s potěšením přijímá zprávy o tom, že zejména konzumace vína má protektivní vliv před kardiovaskulárními chorobami. Rozhodně se však nedá za potvrzené považovat, že „čím více – tím lépe“; spíše se držte doporučení, že prospívat může maximálně jedna sklenka u žen a dvě u mužů,“ upozorňuje doc. MUDr. Vilém Danzig, Ph.D., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
U lidí s nadváhou a obezitou je zcela zásadní i omezení celkového kalorického příjmu. Velmi naléhavým důvodem ke snižování tělesné hmotnosti je objem pasu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen.
Tělesná hmotnost nezávisí jen na energetickém příjmu a složení potravy, ale i na výdeji energie fyzickou aktivitou. Doporučuje se provádět středně náročnou aerobní aktivitu alespoň 2,5 – 5 hodin týdně, intenzitu a druh zátěže je třeba volit individuálně i s přihlédnutím k vlastním preferencím. Ne každý má kladný vztah ke sportování, ale i běžné aktivity denního života jej mohou nahradit (rychlá chůze, chůze do schodů, tanec, práce na zahrádce…).
Psychosociální stres je nejhůře měřitelným a nejdiskutabilnějším rizikovým faktorem. Deprese, anxieta (nadměrný strach), ale i životní osamělost a obecně nízký socioekonomický status jsou považovány za významnější rizikový faktor předčasného vzniku infarktu než velké pracovní zatížení v rodinném životě spokojeného podnikatele. Zbytečně vyvolávat stresové a konfliktní situace a vyhledávat je určitě zdraví prospěšné není. Nadměrnou psychickou zátěž je vhodné kompenzovat dostatkem odpočinku, zejména aktivního.
Infarkt myokardu je vážné onemocnění způsobené náhlým uzávěrem věnčité tepny krevní sraženinou. Dochází tak k přerušení dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením postižené části srdce.
Nejtypičtějším příznakem je silná tlaková, pálivá nebo svíravá bolest na přední ploše hrudníku (stenokardie), která se může šířit do ramene, do paže, do krku, do čelisti, do zad, mezi lopatky nebo do břicha. Bolest může připomínat „pálení žáhy“ a je nezávislá na poloze těla a na dýchání, nepomáhají nitráty. Bolest bývá podobná jako u anginy pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Podezření na probíhající infarkt vyvolává nepřetržitá bolest trvající déle než 10 až 15 minut. V polovině případů infarktové bolesti na hrudi předcházejí kratší bolestivé ataky. Někdy může bolest na hrudi chybět a je nahrazena pouze bolestí v rameni, v paži, v krku, v čelisti, v zádech anebo jen v břiše.
Druhým nejčastějším příznakem infarktu je dušnost způsobená zhoršenou čerpací funkcí srdce. Infarkt také bývá často provázen pocením, schváceností, nevolností, zvracením, mdlobami a úzkostí. Kombinace bolesti a těchto příznaků je vždy varující a vyžaduje rychlý odborný zásah. I tyto symptomy mohou v některých případech být jedinou známkou infarktu bez přítomné bolesti na hrudi.
Závažnost následků infarktu závisí velmi na rychlosti, za jak dlouho se podaří otevřít uzavřenou tepnu katétrem. Čas je tedy zásadním faktorem ovlivňujícím úspěšnost léčby. Proto je při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu třeba ihned zavolat rychlou záchrannou službu – telefon 155. Sám nemocný s podezřením na infarkt musí být v absolutním klidu fyzickém i psychickém! „Je výhodné rozkousat a rozpustit v ústech tabletu acylpyrinu, který svým působením v krvi může rozpustit krevní sraženinu v ucpané tepně. Dále je možné zkusit efekt nitroglycerinu a požít lék na uklidnění, například diazepam, neurol, hypnogen apod., pokud jsou k dispozici. Pro snazší orientaci lékaře záchranné služby po příjezdu k vám je velmi výhodné mít u sebe svou EKG křivku, třeba v mobilním telefonu,“ hodnotí MUDr. Stanislav Šimek, CSc., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Není-li infarkt srdce správně a včas léčen, může vzniknout výduť srdeční komory. Ta představuje balónovité vyklenutí zeslabené stěny srdečního svalu v místě infarktu s následným zhoršením srdeční funkce. Důsledkem je jeho selhávání. Ještě horší eventualitou je prasknutí srdce.
Souhrn opatření, která mají vést k tomu, aby nemocný po prodělaném infarktu či příbuzné chorobě byl co nejméně ohrožen rizikem opakování, nazýváme sekundární prevencí. Je vědecky dokázáno, že důsledné dodržování těchto opatření může snížit riziko recidivy (opakování) až několikanásobně. Každý nemocný po prodělané příhodě je považován za vysoce rizikového a vyžadujícího individuální přístup a léčebnou péči.
Nedílnou součástí sekundární prevence každého nemocného je farmakoterapie, tedy užívání několika skupin léků, proto je zcela nezbytné, aby péči vedl lékař. Na lékaři, přesněji většinou hned na několika lékařích, závisí do značné míry celkový výsledek a úspěch. Pacient po prodělaném infarktu myokardu má být sledován u specialisty, nejlépe kardiologa, případně obecného internisty, který s kardiologem spolupracuje v případě nutnosti. „Obecně velká kardiovaskulární centra nejsou schopna trvale sledovat všechny nemocné po prodělané příhodě, v Komplexním kardiovaskulárním centru VFN se snažíme, aby každý nemocný po prodělaném infarktu byl pozván ke kontrole do našich ambulancí. Při této kontrole s nemocným prověříme, zdali má svého specialistu a pokud ne, nabídneme mu sledování u nás – zejména u těžších případů,“ popisuje MUDr. Ondřej Šmíd, z II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK.
Prodělaný infarkt je bezpochyby vážným stavem, který si často vynutí změnu celého života nemocného. Naučit se žít v „nových“ podmínkách může pacientovi pomoci lázeňská léčba, během které mohou být pečlivě vysvětleny a nacvičeny mnohé nutné změny životního stylu, zejména pokud se stravovacích návyků a pohybové aktivity týče. České zdravotní pojišťovny poskytují nemocným po infarktu myokardu komplexní lázeňskou léčbu.
23.6.2015
zdroj: AMI Communications, Ozdravotnictví.cz
