Koronární balonková angioplastika, kterou v ČR poprvé provedl před 40 lety, 21. ledna 1981, v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) tým profesora Alfréda Belána, se stala revoluční metodou v léčbě infarktu. Jako první na světě ji provedl v roce 1977 v Curychu Andreas Roland Grüntzig.
Při katetrizační, tedy prekutánní koronární intervenci (PCI) neboli balonkové angioplastice se zprůchodní cévy, aniž je nutná velká hrudní operace. Provádí se při vědomí pacienta a trvá zhruba 40 minut. Tepnou přes tříslo nebo zápěstí zavedou lékaři nemocnému až k srdci takzvaný katétr, tedy trubičku. Zúžená místa ve věnčitých tepnách rozšíří za pomoci balónku a zpevní je výztuhou zvanou stent.
„V roce 1993 jsme v IKEM implantovali pacientovi s hrozícím infarktem myokardu první stent. Tuto speciální kovovou výztuž jsem tehdy přivezl ze Spojených států, protože u nás to ještě dostupné nebylo,“ uvedl v rozhovoru před dvěma lety kardiolog Michael Želízko z pražského IKEM. „Mezi léty 1995 až 2000 se rozběhla léčba infarktu pomocí angioplastiky v řadě dalších center, od roku 2005 jich máme 23. I proto nás v organizaci péče o pacienty s infarktem dávají v cizině za vzor,“ dodal.
Katetrizace PCI je účinná nejen u chronických a dlouhodobě stabilních koronárních postižení, ale především v léčbě akutního infarktu myokardu, kde je v současnosti prováděna jako metoda první volby u více než 90 % nemocných. Když u pacienta nedojde ke komplikaci, odchází z nemocnice po sedmi až 10 dnech.
Zda je při léčbě ischemické choroby srdeční (ICHS) vhodnější koronární angioplastika či aortokoronární bypass (přemostění), určí lékař podle typu a rozsahu postižení. Stent je spíše akutním řešením v případě zprůchodnění jedné postižené cévy. Pokud je tepna zúžena na dlouhých úsecích nebo v místech větvení, případně je zcela uzavřena či je postiženo více tepen najednou, je jednoznačně vhodnějším řešením bypass. Pacientovi totiž zajistí dlouhodobější ochranu, stent může časem zarůst a krevní průtok je pak znovu omezen.
20.1.2021zdroj: ČTK
