Jedno citové poblouznění a kila jdou nahoru – nebo naopak dolů. Tíže na duši či zamilovanost totiž podporuje vzájemný vztah mezi žaludkem a emocemi. Někdy je to zase manželské štěstí, co vyvolává zvýšenou chuť k jídlu. „Žádné odpovědi na moje esemesky: dva balíčky sušenek, sklenka chardonnay, celkem 3500 kalorií!“ Kdo z nás se někdy neocitl v kůži Bridget Jonesové!

Přejídání se/ilustrační foto

Je to zcela jasné: trampoty v lásce uvádějí ve zmatek naše neurony a působí na naši váhu. Někdo se cpe, jiný hladoví. Zdálo by se, že naše city jsou spojeny s naším talířem podivuhodným a tajemným poutem.

„Vědecké poznatky z nedávné doby potvrzují, že trávicí systém je protkán neurony,“ vysvětluje doktor Stéphane Clerget, který je spoluautorem publikace Láska a kila. Mezi mozkem a břichem je velké množství emotivních spojení, které experti označují jako „druhý mozek“. Jinak řečeno, náš citový žaludek, stresovaný, truchlící a frustrovaný, křičí hlady.

A naopak: „Jestliže jsme zamilovaní, náš organismus se jakoby dostává do varu, míra serotoninu je na maximu. Radujeme se a hubneme. Organismus nejen efektivněji spaluje kalorie, ale požaduje méně potravy, protože díky tomuto citu nepociťuje tolik hlad.

Avšak pozor na napětí, které vyvolávají otřesy v lásce! Jak uvádí psychoanalytička Sophie Cadalenová, právě drobné frustrace přicházející v tomto čase nás vedou k tomu, že začneme hřešit. Smutek tedy vyvolává větší chuť k jídlu? Ano, odpovídá Sophie Cadalenová. Jsme zahlceni pocitem prázdna způsobeného strachem z toho, že budeme opuštěni. Začneme se vracet k chutím svého dětství, chceme se uchýlit pod ochranná křídla a utěšit se tabulkou čokolády nebo jiné sladkosti, která nám prokazuje službu tvrdé drogy.

Cadalenová tvrdí, že jde o jakýsi výkřik – máme chuť křičet, ale nemáme slov, a tak si dáme třebas dort. Sarah, která se označuje za odbornici na krize v lásce, má neustálé a pravidelné výkyvy váhy od té doby, co žije „s nestálým, ale okouzlujícím mužem, který jí jednou činí vášnivá vyznání lásky a jindy zase vyhrožuje rozchodem. „Mstím se pak na balíčku čokoládových sušenek. Miluješ moje gazelí nohy? Schválně je obalím tukem, já ti ukážu,“ říká.

Jestliže ale takto „trestáme“ druhého, není to snad pomsta na nás samých? „Naše jídlo je odrazem toho, jak se sami posuzujeme,“ zdůrazňuje psychiatr Clerget. „Tučné sladkosti nebo tučné slané pochoutky mohou vyjadřovat vlastní podceňování,“ cituje ho list Le Figaro. Trestáme sami sebe tím víc, že sami jíme, jako kdybychom se vylučovali ze společnosti gurmánů a radostné pospolitosti vládnoucí mezi stolovníky.

Těchto jevů nejsou ušetřeni ani muži, ačkoli jejich „kila z lásky“ nevycházejí z podvědomí. Jejich slabým místem je alkohol a chipsy. Podle studie zveřejněné loni v září v časopisu British Journal of Nutrition dávají muži přednost tučným slaným pochoutkám, zatímco ženy tučným sladkostem. Zejména s příchodem dětí. „Jestliže se muži cítí odsunuti ženou, která se stala přepečlivou matkou, přibírají na váze,“ dodává Clerget. Pozor na ztrátu mužnosti a syndrom plyšového medvídka, když tuk nahradí svaly.

Nebezpečí hrozí i v případě, že váš partnerský vztah funguje dobře. „Manželské soužití se ustálí a strukturuje i rituály kolem jídelního stolu, připomíná další z expertů Jean-Claude Kaufmann. Sklenka na dobrou noc, společné jídlo po milování: to jsou jen přísuny kalorií navíc. Jak se utvářejí vztahy dvou lidí, vyvíjí se i jejich „jídelní kultura“, záliba v pěkných a dobrých jídlech. No a copak není dobré jídlo jakousi předehrou sexu?

12.1.2015

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv