Malárií se ročně nakazí v tropickém pásmu na 200 milionů lidí a více než půl milionu, zejména afrických dětí, na ni zemře. Vakcína určená zatím jen dětem má 50% účinnost. Lék artemisin, za jehož objev si odnesla polovinu letošní Nobelovy ceny Číňanka Tchu, tak je velkou nadějí pro všechny nemocné s malárií, řekl předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Za revoluci v léčení jedněch z nejničivějších parazitických chorob ocenil dnes Karolinský institut ve Stockholmu tři parazitology. Vedle Číňanky Tchu také irského vědce působícího v USA Williama Campbella a Japonce Satošiho Omuru za objev léku avermectin. Pomáhá proti lymfatické filariáze a říční slepotě. Obě nemoci se vyskytují v tropických oblastech a způsobují je vlasovec mízní a vlasovec kožní, které oba vědci zkoumali.
„Z hlediska výskytu jsou to choroby, které ohrožují lidstvo, a zejména u malárie to je otázka obrovského břemene onemocnění, proto se intenzivně vyvíjejí vakcíny. Letos poprvé byly zveřejněny výsledky, které opravňují vakcínu použít u dětí, bohužel účinnost je jen kolem 50 procent, a těch druhých 50 procent musí být léčeno,“ řekl profesor Prymula.
„Rozhodnutí Nobelova výboru vítáme, vidíme ho jako uznání ve výzkumu nemocí, jež velké farmafirmy opomíjejí. Léky, které jsou výsledkem výzkumu, zachraňují miliony lidských životů,“ řekl ČTK ředitel české pobočky mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic Pavel Gruber.
Loni ošetřili Lékaři bez hranic přes dva miliony lidí s malárií. Používají artemisin, podle Grubera je důležité, aby výzkum pokračoval, jsou prý signály o existenci malárie, na niž tento lék přestal zabírat.
Profesor Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny ČTK potvrdil, že malárii si občas Češi přivezou z exotických cest. Loni bylo v ČR 31 případů, předloni 27, stejně jako v roce v roce 2012. V roce 2011 jich bylo 28, rok předtím 13 a v roce 2009 jedenáct.
Existují dva typy malárií, tropická, která převažuje v Africe, zasahuje červené krvinky a způsobuje rychlou smrt. Tvoří třetinu případů onemocnění. Dvě třetiny tvoří takzvaná třídenní malárie, není tak smrtící, cestovatelé si ji vozí hlavně z jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky.
„V Africe je velký problém v tom, že organismus, pokud je schopen se sám s nákazou vypořádat, vytváří poloviční imunitu. Člověk žije s parazitem v těle a nepůsobí mu problém,“ popsal. Většina úmrtí je na tropickou malárii u dětí do pěti let věku, než si ochranu vytvoří.
Čínská parazitoložka využila staré čínské texty a tradiční čínskou medicínu, která zmiňuje účinnost pelyňku ročního proti malárii. Zjistila, jaké látky v této bylině jsou biologicky aktivní.
V královéhradecké fakultní nemocnici, jejímž je Prymula ředitelem, byla před nedávnem otevřena ambulance tradiční čínské medicíny. Vzniknout má celá klinika s touto specializací. Prymula podporuje využití čínské medicíny jako doplňku medicíny klasické.
„To je přesně věc, která se v poslední době dostává do popředí, to znamená, že i komerční firmy, které dodávají různá léčiva, se dnes orientují na to, že se snaží z tradičních čínských bylin nalézt aktivní látky, které mají vysokou účinnost,“ řekl Prymula.
Připomněl, že podobně spatřilo světlo světa kardiotonikum, které je čistě na bázi čínské byliny. Prošlo regulérním registračním procesem na Západě a dnes generuje svému výrobci zhruba až 2,5 miliardy dolarů ročně. „Takže v této oblasti je nepochybně řada inspirujících, dlouhodobě historicky existujících poznatků, které se dají modifikovat do současnosti,“ shrnul ředitel.
5.10.2015zdroj: ČTK
