Je možné ovlivnit spojení nově vznikajících mozkových buněk dospělého člověka tak, aby vymizely epileptické záchvaty? Dostávají všichni epileptici nejlepší péči? A jak využít mobilní aplikace pro lepší kontrolu epilepsie? Otázky si položí v tomto týdnu více než 2 tisíce špiček v oboru epileptologie, které se letos sjedou do české metropole. Na akci plynule naváže Národní den epilepsie, který připadá na 30. září.
„V Evropě trpí epilepsií přibližně 6 milionů lidí, v tuzemsku máme kolem 75 tisíc epileptiků. Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění a u dětí je nejčastější chronickou chorobou mozku vůbec. Ještě před 50 lety jsme uměli pomoci asi polovině nemocných, nyní až 90 % z nich,“ říká profesor Milan Brázdil, přednosta 1. Neurologické kliniky LF MU a FN U sv. Anny v Brně.
Přestože je česká epileptologie na světové úrovni, stále se podle prof. Brázdila nedostanou všichni pacienti k léčbě, jež by jim mohla pomoci. Celkem 30 % epileptiků nereaguje na léky. „Pro ně je vhodný operační zákrok, který může s vysokou pravděpodobností zcela zásadně změnit jejich kvalitu žití. Kromě operace mozku provádíme stimulace bloudivého nervu a nověji hlubokou mozkovou stimulaci prostřednictvím elektrod zavedených do hlubokých mozkových struktur. O možnostech operační léčby se však řada pacientů, především z menších měst a obcí, vůbec nedozví,“ říká Milan Brázdil. Náklady spojené s takovými výkony jsou přitom srovnatelné s náklady na další zdravotní péči, kterou epileptik čerpá, například při úrazech hlavy způsobených pádem při záchvatu, či léčbou deprese, kterou nemocní často trpí.
Podle doc. Petra Marusiče, přednosty Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a předsedy České ligy proti epilepsii, se neurologové v posledních letech setkávají se změnou příčin epilepsie – objevují se častěji epilepsie na podkladě vývojových vad ve stavbě mozku. Se stárnutím populace přibývá ale také případů epilepsie po cévních příhodách mozkových, zcela novou příčinou je např. epilepsie autoimunitní.
Proč se tělo obrátí proti sobě a napadne zrovna nervovou soustavu, lékaři, stejně jako u dalších autoimunitních chorob, zcela přesně nedokáží zodpovědět. Významně narůstá v posledních letech také množství nově odhalených genů, jejichž poruchy se podílejí na vzniku některých epilepsií. Vědecké kapacity na epilepsii se budou v Praze bavit také o nové léčbě, která by do tuzemska měla přijít v příštím roce a čeští neurologové si od ní hodně slibují.
Poprvé se také na takovém fóru budou bavit o společných mezinárodních výzkumných projektech v oblasti epilepsie. Dalším tématem budou moderní technologie používané při diagnostice a léčbě epilepsií. „Už nyní existuje několik aplikací, které například registrují pohyb lůžka při záchvatech, případně lze jimi sledovat třes rukou a vyhodnocovat tak například efekt změn v medikaci. Díky sociálním sítím se zase lépe propojují a sdílejí se pacienti, kteří kvůli nemoci mnohdy trpí sociální izolací,“ jmenuje prof. Brázdil z Centra pro epilepsie Brno.
Evropský epileptologický kongres, spoluorganizovaný Českou ligou proti epilepsii, začíná 11. a končí 15. září. Neurologové jej však nemusí prosedět celý na místě, 14. září vyrazí do Stromovky podpořit pacienty Během pro epilepsii. K běhu vyzývají i širokou veřejnost, akce je zdarma a účastníci mohou volit ze dvou délek tratí: 2,5 nebo 4,5 kilometru. Jedinou podmínkou je přítomnost fialové barvy na oblečení – barvy epilepsie.
5.9.2016zdroj: Medica Healthworld a.s.
