Neurologové plzeňské fakultní nemocnice (FN) provedli za necelých deset u 1000 pacientů takzvanou monitoraci. Pomocí EEG a dvou kamer se stoprocentní přesností diagnostikují epilepsii nebo jiné záchvatové stavy. Metoda pomáhá léčit epilepsii a lidé, kteří mají jiné záchvaty, nemusí dlouhodobě brát silné léky.
„Video-EEG monitorace je současný záznam bioelektrické aktivity mozku (EEG) a chování pacienta. Cílem vyšetření je zachytit typický záchvat, podrobně ho analyzovat a stanovit správnou diagnózu epilepsie nebo jiných záchvatů,“ řekl přednosta Neurologické kliniky FN Jiří Polívka. Díky kamerám se porovnává chování pacienta s elektroencefalografickým záznamem. Stejná pracoviště jsou v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci.
U epilepsie je třeba co nejpřesněji určit typ záchvatu a oblast mozku, v níž vzniká. Pomocí video-EEG sledování je možné také posoudit, zda nemocný užívá správné léky. Vyšetření trvá pět až sedm dní, u dětí do 24 hodin. Pacient má na hlavě elektrody a snímá se jeho chování videokamerou se zvukem. Záchvaty přicházejí většinou nepředvídatelně.
Nemocný má pokoj s maximálním pohodlím. Může přijímat návštěvy, pracovat na počítači a používat mobil. „Pokud cítí, že se blíží záchvat, zmáčkne tlačítko a přivolá laborantku. V průběhu monitorace zapisuje své potíže a pocity,“ řekl Polívka.
Monitorovací jednotka zajišťuje péči pro západní Čechy a částečně i pro Ústecký a Jihočeský kraj. Se záznamy jezdí specialisté do Centra pro léčbu epilepsie a epileptochirurgie do pražského Motola, kde je porovnávají se zobrazovacími vyšetřeními. „To přispívá k identifikaci epileptogenní zóny. Pokud se odstraní, tak se dá vyléčit až 60 procent lidí s epilepsií spánkového laloku,“ řekla Vacovská.
Epilepsie postihuje jedno procento dospělé populace, u dětí až tři procenta. Klinické projevy jsou velmi pestré a stanovení správné diagnózy není jednoduché. K základní léčbě se požívají farmaka, která ale asi u 30 procent pacientů nezabírají; navíc 20 až 30 procent nemocných má jak epileptické, tak neepileptické záchvaty jako kolapsy, srdeční arytmie, psychogenní záchvaty a podobně. „Metodou sledujeme člověka dlouhodobě a je větší pravděpodobnost záchytu záchvatu, protože EEG mezi záchvaty může být úplně normální i u pacientů s těžkou epilepsií,“ uvedla Vacovská.
Podle ní přibývá hlavně sekundárních epilepsií, protože se prodlužuje lidský věk. U starších lidí jsou cévně podmíněné, u mladších lidí hlavně po těžkých úrazech hlavy zaviněných například adrenalinovými sporty. Zatímco dříve přišel do centra člověk s prvním záchvatem jednou za měsíc, nyní je každý týden. Přibývá také sekundárních epilepsií u alkoholiků. Lidé s epilepsií nesmí profesionálně řídit motorová vozidla, nesmí pracovat s ohněm, ve výškách a v noci.
22.6.2015zdroj: ČTK
