Ministerstvo zdravotnictví spustilo Národní zdravotnický portál (NZIP), který nabízí odborníky ověřené informace o nemocích či fungování zdravotnictví. Obsahuje více než tisícovku článků a mapu všech registrovaných zdravotnických zařízení. Jeho příprava trvala zhruba dva roky, pracovali na něm zejména zaměstnanci ministerstva a obsah psali zástupci odborných lékařských společností a Státního zdravotního ústavu.
„Naším cílem do budoucna je, aby lidé, pokud budou potřebovat nějakou informaci o zdraví nebo fungování zdravotnictví, šli nejdříve na Národní zdravotnický portál, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Cenu přípravy webu podle něj není možné přesně vyčíslit, půjde o statisíce nebo nejvýše jednotky milionů korun. Peníze na jeho rozvoj získala ČR i z evropských fondů.
Podle koordinátora projektu Martina Komendy není ambicí webu konkurovat vyhledávačům typu Google nebo Seznam, při přípravě webu ale po technické stránce tvůrci dělali všechno pro to, aby se ve vyhledávačích objevoval. „Čekáme, až ho robotický systém těchto vyhledavačů ‚nasaje‘,“ řekl. Cílem podle něj je, aby by při zadání jakéhokoliv zdravotnického tématu byl NZIP prvním nekomerčním nabízeným odkazem. Potřebné informace lidé podle něj dostanou „na dvě kliknutí“ od zadání dotazu do vyhledávání.
Web obsahuje více než 1000 článků na zdravotnická témata od konkrétních nemocí, prevence nebo zdravé stravy po fungování systému zdravotních pojišťoven. Podle ministra má bojovat i proti nepravdivým nebo nepřesným informacím na internetu či sociálních sítích. „Pokud lidé nemají odborné znalosti, tak těm informacím věří,“ uvedl. Nejkřiklavějším příkladem jsou podle něj informace o očkování, ale podobných témat, o kterých panují mýty, je podle něj řada.
Podle náměstkyně ministra Aleny Šteflové je jedním z cílů portálu i zvýšení zdravotní gramotnosti Čechů. Podle pět let starého průzkumu ji nemá dostatečnou více než 60 procent obyvatel. Průměr Evropy podle ní nepřesahuje polovinu národa. Také proto se Česko při budování portálu inspirovalo v zahraničí, zejména v Rakousku, Dánsku a Finsku. „Rakouskému portálu trvalo dva až tři roky, než se stal hojně používaným,“ dodala.
Jedním z nejtěžších úkolů bylo podle autorů portálu zachovat dostatečnou odbornost článků spolu s jejich srozumitelností pro širokou veřejnost. Obsah doprovázejí také obrázky nebo videa. Postupně by na mapě poskytovatelů měly přibýt informace o ordinační době nebo jestli lékař registruje nové pacienty. Nová témata budou doplňovaná podle Komendy také v závislosti na zpětné vazbě od uživatelů a podle jejich vyhledávání.
23.7.2020zdroj: ČTK
