Nedodržení teplotního řetězce, prodej živočišných produktů s prošlým datem použitelnosti nebo nesprávné či neúplné označování potravin byly mezi nejčastějšími závadami, na které loni narazili inspektoři Krajské veterinární správy (KVS) v Moravskoslezském kraji. Za 348 přestupků uložili pokuty dohromady za 1,437 milionu korun, což bylo méně než v roce 2022, kdy řešili 445 přestupků a uložili pokuty za 1,606 milionu. ČTK to řekl vedoucí odboru útvaru ředitele KVS Jan Zezulčík.
„Co se týká uložení pokut nebo projednávaných přestupků, došlo k mírnému poklesu. Došlo ale ke zvýšení průměrné pokuty, která byla ukládána, a to skoro o 1000 korun. V roce 2022 byla průměrná pokuta 5216 korun a v roce 2023 to bylo 6167 korun,“ řekl Zezulčík. Na výši pokut může mít podle pracovníků KVS vliv například to, že u některých potravinářských podniků dělají kontroly méně častěji a zjištěná porušení zákona pak bývají závažnější.
Ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Kamil Zmuda řekl, že závady našli například před Vánoci u stánků s nabídkou masných výrobků. „Prodejce nechránil potraviny před kontaminací z vnějšího prostředí. Nebyly dodrženy skladovací teploty a dále klamal zákazníky tím, že se je snažil uvádět v omyl a přejmenovával výrobky,“ řekl Zmuda.
Produkty podle něj nebyly z nelegální výrobny, ale z velkého provozu. Prodejce se však snažil nalákat zákazníky tím, že výrobky prezentoval jako domácí, aby u nich vzbudil pocit, že jsou to produkty z malého provozu a kvalitnější.
„Co bylo hodně závažné, tak aby se nezjistil výrobce, aby to zase klamalo, tak dokonce u konzervovaných výrobků ve sklenicích odstraňoval původní víčka s označením a dával tam víčka bez označení, aby to opět vypadalo jako „domácí“. Pak zákazník si to koupí jako konzervu nebo polokonzervu, ale je výrazně porušený obal, takže výrobek se zkazí během krátké doby,“ uvedl Zmuda.
KVS se loni zabývala 298 podněty od obyvatel, které se týkaly možného týrání zvířat (o rok dříve jich bylo 370). Ukázalo se, že oprávněných bylo 51, tedy zhruba každé šesté oznámení. Ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Grazyna Kurzová řekla, že v případech oznámení o týrání zvířat se často jedná například o sousedské spory.
Jeden z případů byl ale závažný a táhl se dlouho. „Na Opavsku je chovatel, který chová skot, a bohužel jeho způsobem chovu tam docházelo k týrání zvířat,“ řekla Kurzová. Chovatel podle ní nezvládal množství zvířat, která choval v nevhodných podmínkách, neměl dostatečné ustájovací prostory a měl problém i s krmivem.
Dostával za to pokuty a obec přistoupila i exekučnímu zabavení zvířat. „Ve spolupráci s obecním úřadem se podařilo snížit tam počet zvířat na únosnou míru, podle prostorových možností toho chovatele. Měli jsme radost, že se to opravdu povedlo,“ řekla Kurzová.
Zezulčík řekl, že v podobných případech jde o ekonomicky náročnou záležitost. „Když se rozhodneme, že chceme zvířata umístit do náhradní péče, tak se musí řešit, kam je umístit. Odebrat 15 kusů krav, někam je převézt nebo odvézt na jatka – obce najednou mají problém s tím, že na to nemají v rozpočtu peníze,“ řekl Zezulčík.
U skotu je to podle něj složité i v tom, že jde i o biologickou bezpečnost a zvířata by se měla vyšetřit. „Často ti problémoví chovatelé nemají zdravotní zkoušky, nedodržují podmínky, takže zvířata nemůžeme dát někomu jinému do chovu. Jiný chovatel nemá ani povinnost je přijmout. A neexistuje žádné zařízení, kam bychom ten skot dali. Takže je vždycky velký úspěch, když se podaří tato situace vyřešit,“ řekl Zezulčík.
(ČTK)
zdroj:
