Buch, buch, buchbuch, buch – jakmile srdce začne tlouci nepravidelně, běžte k lékaři. Trpíte totiž arytmií. Pokud se nezačnete léčit, hrozí vám až pětinásobně vyšší riziko mozkové mrtvice – varují lékaři v rámci Světového dne mrtvice, který proběhl 29. října.
„Cévní mozková příhoda (CMP či iktus) je celosvětově třetí nejčastější příčinou smrti. Každý rok jí dostane bezmála 40 tisíc Čechů a z toho jich více než 10 tisíc zemře. Statisticky řečeno prodělá CMP jeden ze čtyř mužů a jedna z pěti žen žijících do 85 let,“ říká Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu ČLS JEP.
Mozková mrtvice je hlavní příčinou trvalé invalidity dospělých. V České republice se ročně utratí 40 miliard korun na léčbu a péči o pacienty s mrtvicí, další náklady jsou spojeny s invaliditou a tedy ztrátou práceschopnosti. V Evropské unii stojí léčba a nepřímé náklady související s CMP ročně 38 mld. EUR.
Více než 20 % případů mrtvice má na svědomí nejčastější srdeční arytmie – fibrilace síní, jinak také atriální fibrilace (AF). Riziko výskytu fibrilace se zvyšuje s věkem. „Jde vlastně o míhání srdečních síní provázené nepravidelnou srdeční činností, kvůli kterému v srdeční síni pomalu vzniká krevní sraženina. Tento proces je bohužel zcela bezpříznakový, pacient necítí, že v srdci vzniká trombóza. Přitom na sobě může vypozorovat občasnou lehkou nepravidelnost tepu, pulz může být nepřiměřeně rychlý nebo pomalý. Jakmile toto zjistí, měl by si nechat lékařem vyšetřit srdce a natočit EKG,“ doplňuje Michal Vrablík.
Pokud se krevní sraženina uvolní ze srdce do krevního řečiště, může doputovat až do mozku a vytvořit tam překážku v zásobení okysličenou krví a tedy mozkovou mrtvici. „Těmto tragickým důsledkům fibrilace je rozhodně lepší předcházet. Stačilo by, aby lidé docházeli pravidelně na preventivní prohlídky. Změřili bychom krevní tlak, u něhož jsme schopni vnímat eventuální nepravidelnost srdečního rytmu, a případně potvrdili podezření na fibrilaci síní. Potom už stačí jen ověření s pomocí EKG a následně již můžeme reagovat adekvátní terapií,“ uvádí MUDr. Norbert Král, praktický lékař a předseda Rady Mladých praktiků. Podle něj musí pacient s fibrilací síní užívat antikoagulační, tedy krev ředící léčbu, která případnou sraženinu rozpustí – a to doživotně. „Riziko mozkové mrtvice je stále přítomné,“ dodává Král.
V EU trpí fibrilací síní asi čtvrtina lidí starších 40 let. V ČR je však diagnostikováno maximálně 200 tisíc osob s AF. Britská pacientská organizace Aliance pro Arytmii (Arrhytmia Alliance) na základě celoevropského průzkumu uvádí, že v ČR může žít až půl milionu lidí s tímto problémem. „Toto číslo je alarmující a znamenalo by, že je zde 40 % pacientů trpících fibrilací síní, kteří o tom neví. Zjistit skutečný výskyt je však skoro nemožné – fibrilaci léčí praktičtí lékaři, kardiologové, internisté či neurologové a neexistují tak společná data prokazující stav záchytu pacientů a léčby v ČR. Pomohl by národní plán na prevenci mrtvice, který již mají v UK a v Irsku,“ říká Jan Dohnálek, předseda pacientského sdružení ICTUS.
Česká republika má přitom v Evropě v současnosti jeden z nejlepších systémů akutní péče o CMP, území je protkáno sítí 13 cerebrovaskulárních a 32 iktových center, kde se lidem s akutní mozkovou příhodou dostane rychlé pomoci. „Čas hraje v tomto případě zásadní roli, čím dříve trombus odstraníme, tím lépe na tom pacient je. Když dostane mozkovou příhodu člověk v Jeseníkách, má větší šanci, že se dostane do specializovaného centra než člověk třeba někde v Británii na venkově. Nejlepší je však samozřejmě mrtvici předcházet,“ uvádí Ondřej Škoda, primář Neurologického oddělení Nemocnice Jihlava.
30.10.2015zdroj: Medica Healthworld a.s., Ozdravotnictví.cz
