Nádory lymfatické tkáně postihnou ročně 2500 Čechů a Češek. Zpěvák Karel Gott onemocněl šestým nejčastějším typem rakoviny. Za 20 let se v Česku výskyt nemoci ztrojnásobil, v zemi žije kolem 25.000 pacientů, kteří ji měli nebo mají. Dříve smrtelná onemocnění lymfatických uzlin dokážou nyní lékaři s úspěchem ve vysokém procentu vyléčit. Úspěch záleží hodně i na tom, v jakém stadiu byla nemoc odhalena.
„Za posledních 15 let se výrazně osud nemocných s lymfomy zlepšil. Hlavní zásluhu na tom má vedle lepšího poznání těchto chorob zavádění moderní cílené terapie. Díky ní bylo možné výrazně snížit úmrtnost,“ řekl už dříve Gottův ošetřující lékař profesor Marek Trněný.
U devětatřicetinásobného Zlatého a Českého slavíka zjistili lékaři zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin, takzvaný Non-Hodgkinův lymfom. Nemoc odhalili při operaci náhlé příhody břišní, které se šestasedmdesátiletý zpěvák podrobil minulý týden v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. V neděli večer byl Gott převezen na hematologickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde zahájil cílenou onkologickou léčbu.
Hodgkinův lymfom postihuje častěji mladé pacienty, zejména muže ve věku od 15 do 30 let, Non-Hodgkinovy lymfomy se mohou vyskytnout v jakémkoli věku, opět častěji u mužů, střední věk při diagnóze je 50 let. Celkově se výskyt pohybuje v rozmezí 2,6 až 2,9 případu na 100.000 obyvatel. Muži onemocní častěji než ženy, v poměru tři ku dvěma. V Evropě i USA jsou dva vrcholy výskytu onemocnění, a to ve 30. a 60. roce života.
Podle Trněného patří lymfom mezi nejúspěšněji léčitelné nádory. Průzkumy potvrdily, že veřejnost o nemoci mnoho neví. To je podle profesora alarmující. „Zvlášť v souvislosti s tím, že včasná diagnóza, založená na nepodcenění příznaků jako zvětšené uzliny, déletrvající nevysvětlitelné teploty a pocení, výrazně zvyšuje šanci na vyléčení,“ vysvětlil.
Lymfom může vzniknout kdekoli v těle. Jde o onkologické onemocnění jednoho druhu bílých krvinek, které tvoří lymfatickou tkáň. Příčinou onemocnění může být oslabení imunitního systému, virová infekce či špatný životní styl spojený například s kouřením.
Prvním příznakem nemoci obvykle je zvětšení jedné skupiny lymfatických uzlin. Nejčastěji se zvětší uzliny na přední straně krku nebo v podpaží, někdy i v tříslech. Asi u jedné čtvrtiny nemocných provázejí zvětšení uzlin celkové příznaky jako horečka, zejména v noci, pocení, úbytek hmotnosti a výrazná únavnost, ztráta chuti k jídlu, ztížené dýchání a trávicí obtíže.
Non-Hodgkinovy lymfomy se dělí na lymfomy s nízkým a vysokým stupněm zhoubnosti. Nádory s vysokým stupněm zhoubnosti jsou agresivní, od začátku způsobují řadu vážných obtíží, ale při dostatečně razantní léčbě jsou vyléčitelné. Naproti tomu lymfomy s nízkým stupněm zhoubnosti se rozvíjejí pomalu, člověk o nich nemusí měsíce i roky vědět. U této skupiny lymfomů je reakce na léčbu obvykle také velmi dobrá, ale nemoc má sklon se vracet, je nutno ji opakovaně léčit a dlouhodobá předpověď je špatná.
„Řada těchto nádorů je plně vyléčitelná, mnoho ostatních je léčitelných do té míry, že pacienti mohou žít se svou nemocí řadu let velmi kvalitním životem, aniž musejí podstatně omezovat své aktivity,“ uvedl Trněný. Dodal, že s vývojem nových metod se lymfom státá často jakýmsi chronickým onemocněním, podobně jako třeba cukrovka.
Péče o nemocné s lymfomy se v ČR soustřeďuje do specializovaných center. Komplexní léčbu poskytuje sedm center, kde je také možnost v případě potřeby provést transplantaci krvetvorných buněk. Hlavní léčebnou metodou Non-Hodkginova lymfomu je chemoterapie, eventuálně transplantace kostní dřeně. K zastavení rakoviny mízních uzlin také napomáhá cílená biologická léčba. Úspěšnost léčby se pohybuje mezi 70 a 85 procenty, nemoc se může znovu objevit, často do jednoho roku od ukončení léčby, někdy i později.
4.11.2015zdroj: ČTK
