Chudá Kuba, odtržená od světa a vzdálená od západní Afriky přes 7000 kilometrů, posílá do této oblasti sužované epidemií eboly stovky zdravotníků. Kuba se tak stává vůdčí zemí v boji proti viru, který usmrtil přes 4500 lidí. Jak píše list The New York Times, byť je motivem této velkorysosti jistě částečně snaha zlepšit mezinárodní postavení ostrova, nasazení Kubánců musí být oceněno a mělo by být následováno.
Ebola vyvolala všeobecnou paniku, a přesto na to země, které mají nejvíc co nabídnout, patřičně nereagovaly. Spojené státy a několik dalších zemí nabídlo peníze, avšak jen Kuba a některé z nevládních organizací poskytnou to, čeho je potřeba nejvíc: zdravotníky, kteří budou pomáhat přímo v terénu.
Místní afričtí lékaři naléhavě potřebují pomoc při zřizování izolačních stanic a při vyhledávání nemocných v raném stadiu nemoci. Při ošetřování pacientů se nakazilo více než 400 zdravotníků. Virus už se dostal do USA i do Evropy, což vyvolává obavy, že se může stát globální hrozbou.
Potíž je v tom, že největší dárcovská země – USA – nevychází na diplomatické úrovni s největším lidským přispěvatelem – Kubou. V tomto případě to může být otázka života a smrti, protože američtí a kubánští představitelé tak nemohou koordinovat boj proti ebole na nejvyšší úrovni. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy by si proto měla uvědomit, že výhody obnovení diplomatických vztahů s Kubou převyšují nevýhody, které z toho mohou plynout.
Kubánští zdravotníci budou v první linii a někteří z nich se mohou ebolou nakazit. Kubánské doktory do Afriky povede Světová zdravotnická organizace (WHO), avšak není jasné, kdo a jak se postará o lékaře, kteří onemocní. Převoz pacientů v karanténě vyžaduje zkušené týmy a speciálně vybavené letadlo. Většina pojišťoven, které poskytují evakuační služby, oznámila, že pacienty s ebolou převážet nebude.
Americký ministr zahraničí John Kerry v pátek ocenil „odvahu všech zdravotníků, kteří pomáhají“, a krátce se zmínil o příspěvku Kuby. Bylo by logické a byl by to projev sounáležitosti, kdyby americká armáda, která má nyní v západní Africe 550 lidí, umožnila případně nemocným Kubáncům přístup do léčebného střediska, jež Pentagon zřídil v Monrovii, a kdyby pomohla s evakuací. Obamova administrativa ale veřejně neoznámila, zda Kubáncům takovou podporu USA poskytnou.
Kubánské zdravotnictví o riziku dobře ví. Kubánští lékaři se starali o pacienty s cholerou po zemětřesení, které v roce 2010 postihlo Haiti. Někteří se domů vrátili nakažení a Kuba se pak musela potýkat s cholerou, kterou nezažila už sto let. Rozšíření eboly by pro ostrov mohlo být mnohem nebezpečnější a mohlo by to urychlit šíření eboly na západní polokouli.
Kuba běžně pomáhá v oblastech postižených pohromami. Po úderu hurikánu Katrina v roce 2005 její vláda sestavila lékařskou skupinu rychlého nasazení a nabídla, že ji vyšle do New Orleansu. Ovšem Spojené státy, jak jinak, nabídku nepřijaly. Tentokrát však zavládlo nadšení, když se Washington dověděl, že Kuba posílá zdravotníky do Sierry Leone, Libérie a Guineje.
Kuba vyškolila 460 lékařů a sester ve způsobu ošetřování lidí nakažených nebezpečným virem. Skupina prvních 165 Kubánců dorazila do Sierry Leone v minulých dnech. José Luis Di Fabio z havanské mise WHO řekl, že Kubánci jsou pro misi mimořádně dobře vybaveni, protože mnozí už v Africe pracovali. Kuba má podle něj velmi kompetentní zdravotnický personál a její možnosti pomáhat při mimořádných situacích v zahraničí komplikuje americké embargo, kvůli němuž Kubě chybí moderní vybavení.
Bývalý kubánský vůdce Fidel Castro o víkendu v deníku Granma napsal, že v případě smrtelného nebezpečí musejí USA a Kuba odložit vzájemné spory stranou. A v tom má naprostou pravdu.
22.10.2014zdroj: ČTK