Sedm zdravotnických zařízení nakoupilo v posledním půl roce léky a zdravotnický materiál za více než půl miliardy korun bez soutěže. Vyplývá to ze zjištění sdružení EconLab a Oživení, které dnes jejich zástupci prezentovali. Podle nich mohou být takové nákupy nehospodárné, protože zařízení nevybírají dodavatele podle nejvýhodnější ceny. Mohou také vytvářet prostor pro korupci. Nemocnice argumentují tím, že používají výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. Ministerstvo zdravotnictví zjištění posoudí.
Zástupci sdružení analyzovali data z registru smluv, který funguje od loňského července a v kterém jsou zveřejňovány smlouvy nad 50.000 korun bez DPH. Porovnávali je s údaji ve věstníku veřejných zakázek. Z toho vyplynulo, že některá zdravotnická zařízení odebírala od jednoho dodavatele léky nebo zdravotnický materiál za více než dva miliony korun, aniž ho podle zákona o veřejných zakázkách vybrala ve veřejné soutěži.
Nemocnice v těchto případech podle právníka ze sdružení Oživení Marka Zelenky využívají výjimky v zákoně o veřejných zakázkách, podle které zadavatelé nemusí soutěžit dodávky, pokud je jejich cena proměnlivá. Takový výklad je ale podle Zelenky v tomto případě nesprávný. Nemocnice podle něj mohou ze zkušeností z minulých let odhadnout, kolik léků či materiálu budou zhruba potřebovat. S dodavatelem vybraným ve veřejné soutěži pak mohou uzavřít rámcovou smlouvu.
„Mnohamilionové nákupy léků a zdravotnických potřeb bez soutěže přitom neprobíhají všude. Řádné rámcové smlouvy podle zákona často uzavírají například Fakultní nemocnice Brno nebo Motol, jiné nemocnice však za posledních deset let v soutěži nenakoupily jediný lék,“ uvedl Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab.
Podle organizací hrozí to, že tyto nákupy bez soutěže mohou být předražené. Navíc vytvářejí prostor pro korupci a klientelismus, protože není jasné, podle jakého kritéria byl dodavatel vybrán. Organizace proto v minulých dnech požádaly ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj a také antimonopolní úřad o stanovisko k tomu, zda mohou nemocnice výjimku ze zákona v těchto případech používat.
Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že se s analýzou seznamuje a dotčená zdravotnická zařízení osloví s žádostí o vysvětlení. „Celou věc je nutné posuzovat vzhledem ke konkrétním léčivým přípravkům. Spotřebu i cenu některých z nich lze celkem přesně predikovat, u jiných je to naopak velký problém. Z pohledu ministerstva zdravotnictví samozřejmě platí, že objem soutěžených dodávek by měl být co největší,“ napsala ČTK mluvčí Štěpánka Čechová.
Povinnosti zveřejňovat smlouvy v registru smluv chce zdravotnická zařízení zbavit poslanec Lukáš Pleticha (ČSSD). Navrhuje to v pozměňovacím návrhu k novele zákona o registru, jejíž finální projednávání poslanci na začátku února přerušili.
7.2.2017zdroj: ČTK
