Pacientům brání v přístupu k nové léčbě kromě její finanční náročnosti také neinformovanost. Nevědí, kam se obrátit, pokud není jejich lék hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Pomáhat se jim snaží také pacientské organizace, například pro nemocné s metastázující rakovinou prsu připravily informační brožuru. Na tiskové konferenci o tom informovala Onko Unie.
„První podmínkou řešení je informovanost pacientů, jejich blízkých i široké veřejnosti. Většina nemocných dnes totiž vůbec neví, jakou léčbu potřebují, kolik stojí a zda na ni mají ze svého pojištění vůbec nárok,“ vysvětlila Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Většina bariér ale podle ní potřebuje systémové řešení celé oblasti, které by zajistilo transparentní a rovný přístup k léčbě.
Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku jsou čtyři základní překážky vstupu nových léků. „První je restriktivní přístup zdravotních pojišťoven. Připouštějí jen minimální a nerealistické navýšení nákladů,“ uvedl. Nemocnicím pak nejsou pojišťovny podle něj ochotné o náklady na nové léky navýšit rozpočty.
Dalšími problémy jsou malá kapacita Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), která prodlužuje schvalovací proces a nevhodné nastavení pravidel pro vstup léků na český trh zejména pro vzácná onemocnění. Podle Tesařové někdy nedoporučují inovativní léčbu ani nemocnice, protože na ně mají vyčerpaný rozpočet.
Současná legislativa počítá s tím, že se každému dostane bezplatné zdravotní péče, kterou potřebuje a která je hrazená ze zdravotního pojištění. Pokud existuje léčba, která je jediná možná, mají ji pojišťovny uhradit i navzdory tomu, že běžně hrazená není.
„Aktuální případy ukazují, že přístup lékaře není vždy totožný s přístupem zdravotní pojišťovny. Řešení by nemělo být ponecháno na soudních sporech pacientů s pojišťovnami, ale mělo by vycházet z jednoznačných a předvídatelných zákonných pravidel garantujících rovný přístup ke zdravotní péči,“ řekla přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jolana Těšinová.
Průměrná doba vstupu nového léku na český trh je podle Doležala rok a půl, což je třikrát déle než stanoví zákon. Každý lék nejprve pro EU schválí Evropská léková agentura, poté ho posuzuje SÚKL a zdravotní pojišťovny. Pokud mu přizná úhradu, bude placený ze systému veřejného zdravotního pojištění.
Konkrétně pro pacientky s metastázující rakovinou prsu, kterých je asi 3400, je podle Tesařové léčba novými léky dostupná zdarma jen v některých stádiích nemoci. Pro ostatní lékaři, často za pomoci pacientských organizací, žádají pojišťovny o mimořádnou úhradu na výjimku ze zákona o zdravotní péči, takzvaný paragraf 16.
„Dříve bylo střední přežití s metastázující rakovinou prsu asi tři roky. Díky nové léčbě k nám některé pacientky docházejí i desítky let. Nepozná se na nich, že jsou nemocné, protože normálně pracují a starají se o rodinu,“ vysvětlila onkoložka. V loňském roce se v Česku léčilo s rakovinou prsu 91.000 žen, každý rok jich onemocní 7100. Třetině léčených se nemoc vrátí, zpravidla se stádiu s metastázami.
2.3.2018zdroj: ČTK
