Péče o duševní zdraví dětí a mladistvých začíná edukací a musí být vždy nějakým způsobem interdisciplinární. Na tiskové konferenci k rozšíření dětské psychiatrické péče ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v prostorách nově vybaveného denního stacionáře pro adolescenty to řekl klinický psycholog 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Radek Ptáček. Zkvalitnění ambulantní péče, rozšíření týmů odborníků nebo vytvoření vzdělávacích materiálů pro rodiče i odborníky je součástí projektu, který dnes odborníci představili novinářům. Projekt za více než 14,5 milionu korun je financovaný z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP).
„Psychologicko-psychiatrická péče o děti a dospívající není o tom, že vytvoříme větší kapacitu nějakých ambulancí, i když to je také důležité, ale že vytvoříme komplexní projekty. Péče o duševní zdraví dětí a dospívajících vždycky musí být v nějakém smyslu interdisciplinární. Péče tady o tu skupinu začíná edukací,“ řekl Ptáček. Na péči by se tedy podle něj měli podílet odborníci z různých oborů, kromě psychologů a psychiatrů například pedagogové, nutriční terapeuti či adiktologové. Prvním důležitým krokem je podle něj vzdělat rodiče o tom, co daná duševní porucha obnáší a jakým způsobem k dětem přistupovat. Vzdělávací materiály pro odborníky i rodiče, které vznikly v rámci projektu jsou dostupné na webu.
Podle Ptáčka je možné u dětí a dospívajících pozorovat narůstající počet dušeních onemocnění a duševní nepohody, zároveň je možné pozorovat sníženou odolnost. To podle něj ovlivňují tři hlavní faktory. Jedním z nich je podle něj více ochranářská výchova. „Psychická odolnost vzniká především v kontaktu s nějakými stresory, před kterými ty děti paradoxně chráníme, ale tím snižujeme tu odolnost,“ řekl. Děti je podle něj potřeba vystavovat náročným situacím, aby je v běžném životě zvládly.
Dalším faktorem je podle něj politická, sociální a ekonomická situace, která působí primárně na rodiče a jejich prostřednictvím i na děti a mladistvé. Důležité je i to, že se o psychickém zdraví více mluví a je pro děti snazší vyhledat odbornou pomoc. Není podle něj možné jednoznačně určit, jak křehké byly předchozí generace a jaké měly duševní problémy, protože mladiství si často neuvědomovali, že bojují například s depresí nebo úzkostí. „Ta generace je prostě odlišná, nenazývejme to, že je křehčí,“ řekl.
V současné době poskytuje Centrum dorostové a vývojové psychiatrie na Psychiatrické klinice především terapeutický program Denního stacionáře pro adolescenty. Docházejí do něj pacienti ve věku od 14 do 19 let po dobu osmi týdnů. Podle psycholožky a koordinátorky stacionáře Terezy Podávkové do něj nelze přijmout například pacienty, kteří potřebují hospitalizaci nebo ty, kteří aktivně užívají návykové látky. Stacionář podle ní také není vhodný pro pacienty s mentální retardací nebo poruchami autistického spektra, kteří potřebují jiný typ péče. Tým odborníků z různých oborů, například tedy psychologů, pedagogů, adiktologů či nutričních terapeutů, se věnuje léčbě emočních, adaptačních či potravinových poruch v dospívání nebo i postcovidovým následkům a dalším problémům.
Pacienti mají k dispozici moderní zázemí stacionáře, které je vybavené například kartami emocí, pomůckami pro arteterapii nebo relaxačními pomůckami, i dvě zrekonstruované zahrady v areálu kliniky. Jde o terapeuticko-relaxační zahradu a zahradu s venkovní učebnou.
(ČTK)
26.3.2024zdroj:
