Počty transplantací orgánů za posledních deset let vzrostly v Česku téměř o třetinu. Celkem bylo loni voperováno 843 orgánů, víc to bylo jen v roce 2014. Vyplývá to z předběžných informací Koordinačního střediska transplantací. Nejčastěji se loni transplantovaly ledviny, játra a srdce. Více než 60 procent všech operací provedli lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Na konci loňského roku bylo na čekací listině na nové orgány 1171 lidí, což bylo o dva víc než v předchozím roce. Na novou ledvinu čekalo 562 pacientů, na srdce 103. Nová játra potřebovalo 62 lidí, plíce 58 a slinivku 30. Na čekací listině byla také jedna žena, která potřebuje novou dělohu a šest čekatelů na dárcovské Langerhasovy ostrůvky, které jsou částí slinivky produkující hormony.
Nejčastěji transplantovaných orgánem byly loni ledviny. Novou dostalo 469 pacientů, 51 z nich bylo od živých dárců. Při selhání ledvin se používá většinou dialýza, kdy pacient několikrát týdně dochází do zdravotnického zařízení, kde na napojený na přístroj, který mu krev čistí. V Česku jde asi o 10.000 lidí a náklady na jejich léčbu jsou miliardy korun ročně. Transplantace jim umožňují návrat do běžného života, podle odborníků jsou i levnější.
Jater bylo v loňském roce transplantováno 205, což bylo o 26 více než v roce předchozím. V IKEM, kde se odehrály asi tři čtvrtiny těchto operací, transplantovali játra i čtyměsíčnímu kojenci, což byl podle nemocnice vůbec nejmladší pacient v Evropě, který tento zákrok podstoupil. Lékaři tam vyměňují nejen celá játra, ale i jejich části několika příjemcům nebo odebírají část jater od žijících dárců.
Transplantováno bylo loni také 74 srdcí, 44 plic a 39 slinivek spolu s pěti transplantacemi Langerhansových ostrůvků z nich. Lékaři také jednomu pacientovi voperovali nové tenké střevo a šesti ženám transplantovali dělohu.
Vůbec poprvé v Česku tento orgán lékaři v těle vyměnili čtyřem ženám v roce 2016, loni šesti, z nichž čtyři je mají od živých dárkyň. Lékaři k tomuto zákroku přistupují u žen, které dělohu od narození nemají, kvůli onemocnění jim byla odstraněna nebo jim nefunguje. Podmínkou transplantace je rovněž předchozí odběr vajíček ženy a jejich oplodnění spermiemi partnera. První dítě z transplantované dělohy se narodilo v roce 2014 ve Švédsku, v Česku zatím žádný porod nebyl.
Počty transplantací limituje nedostatek dárců orgánů. Loni jich bylo 324, z nichž 269 bylo zemřelých. Jeden dárce může podle odborníků zachránit až deset nemocných. Nejčastějšími dárci jsou lidé po nezvratném poškození mozku.
V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou vyjádřit i pozůstalí, loni to bylo v Česku deset rodin. Lidé se také mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován. Právě komunikace s pozůstalými je podle lékařů na celém procesu transplantace to nejtěžší, někteří proto podstupují speciální kurzy, kde se jí učí.
18.1.2018zdroj: ČTK
