Polovině dlouhodobých kuřáků podle zahraničních studií hrozí chronická obstrukční plicní nemoc. Příčinou je v 80 procentech případů kouření. Lidem, kteří kouřit nepřestanou, pojišťovny neplatí stejnou léčbu jako nekuřákům. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ke světovému dni této nemoci, který se připomíná ve středu. V Česku je nemocných 250.000 lidí, další o své nemoci nevědí. Ročně zemře na její následky 3500 lidí.
„Pokud někdo kouří, má nárok jenom na nejběžnější léky, ale ne na finančně náročnější kombinace moderních léků, což v jiných zemích není,“ řekl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslav Kolek. Někteří odborníci s tím nesouhlasí, přirovnávají to k pacientovi s infarktem, kterému by kvůli kouření odmítli opravit poškozenou tepnu.
Nemoc je důsledkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Projevuje se zadýcháváním, chronickým kašlem a vykašláváním hlenu. Kromě kouření souvisí její výskyt se znečištěným prostředím, genetikou a opakovanými záněty dýchacích cest.
V Česku se kvůli nemoci léčí 145.000 mužů a 105.000 žen. Lékaři odhadují, že celkem by nemocných mohlo být až 780.000, mnozí ale o své nemoci nevědí. Dlouhotrvající kašel a vykašlávání hlenu berou jako běžný následek kouření. „Nejlepším symptomem je dušnost při rychlé chůzi u pacientů mezi 45 a 65 lety,“ řekl zástupce přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové pro vědu a výzkum Vladimír Koblížek. Pětina nemocných má zároveň astma.
Pokud se nemoc zjistí včas, lze zhoršování stavu výrazně zpomalit a potíže pacientů zmírnit. V tom případě stačí inhalační léky, které krátkodobě průdušky rozšíří. V těžších stadiích je nutno inhalovat pravidelně léky s dlouhodobým účinkem, k tomu dechová rehabilitace. Pacienti v nejtěžších stadiích končívají na JIP s náhlým dechovým selháním, potřebují přístrojovou podporu dýchání. V domácí péči pak musejí dlouhodobě dostávat kyslík, u některých je řešením transplantace plic, které nemoc postupně zničí.
V celé Evropě stojí léčba pacientů asi 140 miliard korun ročně. V celém světě jde o více než 200 milionů lidí a péče o ně stojí kolem 200 miliard eur (5,4 bilionu korun) ročně.
13.11.2017zdroj: ČTK
