Vybraní praktičtí lékaři budou vytipovávat pacienty s podezřením na chronickou plicní obstrukční nemoc. V pilotním projektu spoluorganizovaném Ústavem zdravotnických informací a statistiky, který podpořil Evropský sociální fond, jich chtějí odborníci najít 7000 a díky nim zjistit, v jakých skupinách se jich vyskytuje nejvíc. Pro ně potom připraví preventivní program. Nemoc postihuje z 80 procent kuřáky, proto se zaměří hlavně na ně.
Plicní lékaři, kterých se do projektu zapojí asi 30, budou spolupracovat se čtyřmi nebo pěti praktickými lékaři. „Člověk, který splní rizikové faktory, jako je věk nad 40 let, kouření průměrně krabičky cigaret denně po dobu aspoň deseti let nebo zadýchávání se při klidné chůzi do prvního či druhého patra, může přímo oslovit zapojeného plicního lékaře,“ řekl přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Jejich seznam bude na webu projektu.
Při podobné akci v Itálii, Dánsku a Velké Británii zachytili pneumologové toto onemocnění u deset až 35 procent účastníků. V současné době se s ním v Česku léčí asi 300.000 lidí, odhaduje se, že podobný počet ho zatím diagnostikované nemá. Nemoc se nejdřív projevuje chronickým kašlem, zadýcháváním se, únavou nebo vykašláváním hlenu. Může být často zaměňovaná za astma.
Nemoc neumí medicína vyléčit, může ji ale zpomalit. „Potřebujeme ty lidi najít na počátku, kdy se to dá ještě ovlivnit,“ dodal Koblížek. V tom případě stačí inhalační léky, které krátkodobě průdušky rozšíří. V těžších stadiích je nutno inhalovat pravidelně léky s dlouhodobým účinkem, k tomu přistupuje dechová rehabilitace. Pacienti v nejtěžších stadiích končívají na JIP s náhlým dechovým selháním a potřebují přístrojovou podporu dýchání. V domácí péči pak musejí dlouhodobě dostávat kyslík, u některých je řešením transplantace plic, které nemoc postupně zničí.
Desítky lidí ročně končí s akutními potížemi v nemocnicích. „Záchranky je přivážejí ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení a nemoc je přímo ohrožuje na životě,“ doplnila Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice.
Nemoc je důsledkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Projevuje se zadýcháváním, chronickým kašlem a vykašláváním hlenu. Kromě kouření souvisí její výskyt se znečištěným prostředím, genetikou a opakovanými záněty dýchacích cest.
14.11.2018zdroj: ČTK
