Letecká záchranná služby (LZS), kterou z letiště v Líních u Plzně poskytuje armáda Plzeňskému a Karlovarskému kraji, je pro výcvik vojáků klíčová. Armáda má smlouvu na provozování LSZ do konce roku 2028 a není jisté, kdo pak bude tyto služby v regionu poskytovat. Pro armádu, jejíž záchranářské vrtulníky létají z Líní pro pacienty ve vážném stavu přes 30 let, je denní nasazení a získávání dovedností zásadní pro plnění dalších armádních úkolů, řekla dnes ČTK po návštěvě prezidenta Petra Pavla náčelnice Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR v Líních Jana Piskačová.
Pavlovi armádní letečtí záchranáři předvedli svou techniku a ukázku technického vzletu z nepřístupného terénu. „Panu prezidentovi se na naší základně velmi líbilo. Je bývalý voják a cítila jsem, že se ve vojenském prostředí cítil dobře,“ řekla Piskačová.
Armáda provozuje LZS z Líní od května 1991 s roční přestávkou v letech 1997 a 1998. Je to jediné místo v ČR, kde LZS poskytuje armáda. Ve středních Čechách létá policie, ostatní letecké záchranky provozují soukromé společnosti. Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny ale má i jiné úkoly. Kromě LZS podle Piskačové také organizuje vzdušné vojenské odsuny, podílí se na výcviku příslušníků armády a integrovaného záchranného systému a provádí zdravotnické zabezpečení při výcviku vojska.
„Budoucnost našeho útvaru jsem prezentovala jako jednu z našich výzev. Nyní nemohu říci, jakým způsobem se bude odvíjet náš úkol poskytování LZS. Pro dovednosti a schopnosti organizace vzdušných odsunů je klíčové, abychom poskytovali leteckou záchrannou službu, protože čerpáme z dennodenních zkušeností, rutiny, dovedností a schopností. To jsou spojené nádoby,“ řekla Piskačová.
O základně v Líních se mluvilo v souvislosti s možným vybudováním takzvané gigafactory na baterie do elektroaut automobilky Volkswagen. Možnost, že by se v areálu letiště stavěla gigafactory, padla poté, co Volkswagen loni v listopadu oznámil, že teď nebude rozhodovat o dalších lokalitách pro výstavbu továrny. Letiště si tak ponechá armáda, která s ním má další záměry. „Projekt gigafactory je nyní odkloněn a tato situace pro nás znamená stabilitu pro personál, stabilitu výhledů pro pracovní projekty a na plnění úkolů. Je to pro nás velmi zásadní rozhodnutí, které padlo v minulém roce,“ uvedla Piskačová.
Červeno-bílý vrtulník W-3A Sokol s volacím znakem Kryštof 07 přepraví ročně do nemocnic stovky pacientů, za tři desetiletí je to přes 20.000 pacientů ve vážném stavu. Armádní záchranáři létají 24 hodin denně, jako jediní mohou na palubě převážet dva pacienty najednou. Za loňský rok uskutečnili 908 vzletů. Bylo to o polovinu více než v roce 2022, kdy měli 608 vzletů. Celkem 160 loňských startů bylo v noci. Vrtulníky přepravily loni do nemocnic 915 pacientů, o rok dříve jich bylo 615. Ve vzduchu loni strávil vojenský záchranářský vrtulník 670 hodin, v roce 2022 to bylo 491 letových hodin, řekla mluvčí základny v Líních Jolana Číhová. Loňské zvýšení počtu letů bylo podle Piskačové dáno větším počtem transportu pacientů s cévní mozkovou příhodou a dětí.
Od aktivace musí vrtulník s posádkou, kterou tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a sestra nebo záchranář, vzlétnout do tří minut. I na nejzazší místa regionu doletí při dobrém počasí do 30 minut. Létá až dvousetkilometrovou rychlostí.
Počty vzletů LZS v Líních:
| rok | vzletů celkem | z toho v noci | přepraveno pacientů |
| 2023 | 908 | 160 | 915 |
| 2022 | 608 | 77 | 615 |
| 2021 | 644 | 83 | 650 |
Zdroj: Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR v Líních
zdroj:
