V Česku v posledních letech přibývá pacientů s invazivní meningokovou meningitidou. Zatímco v roce 2015 jich bylo 44, loni jich lékaři evidovali 68. Závažné onemocnění propuká velmi rychle a připraví o život až 15 procent nakažených. Trvalé následky má sedm z deseti lidí, kteří infekci přežijí. Proti chorobě přitom existuje očkování. Novinářům to řekli primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce a hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Na 24. dubna připadá Světový den meningitidy.
Bolest hlavy/ilustrační foto
 

Meningitidu způsobuje meningokok, pneumokok či bakterie. Vyvolávají zápal mozkových blan, infekci míchy či krevní infekci. Nemocný je nejdřív ospalý, přidají, se horečka, podrážděnost, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zvracení, skvrny na kůži i ochrnutí. Následky bývají velmi vážné. Patří k nim ztráta sluchu, amputace končetin či selhávání orgánů.

„Nedokážeme tomu zabránit a co je horší, nedokážeme to pak moc spravit. U virových onemocnění můžeme následky jen mírnit, nedokážeme člověka uvést do stavu před nemocí,“ uvedla Roháčová. Úspěšnost léčby závisí na co nejvčasnějším podání antibiotik. Ta dostávají i lidé z pacientova okolí.

Od roku 2011 do konce roku 2015 onemocnělo invazivní meningokovou meningitidou 278 lidí. Zemřelo 23 z nich. V roce 2015 bylo pacientů 44, předloni 47 a loni 68. V minulém roce zemřelo 10 nemocných. „Onemocnění se nemusí na začátku poznat. Průběh bývá tak dramatický, že se člověka nepodaří zachránit,“ řekla Roháčová.

Podle lékařů jedinou účinnou ochranu představuje očkování. Podstoupit ho mohou už děti od dvou měsíců věku. Zdravotní pojišťovny na ně přispívají. Vyšší riziko nákazy je právě u dětí a dospívajících. „Na internetu čteme zprávy od odpůrců očkování, kteří říkají, že to nepomáhá a nákaza se nás netýká. Není to pravda,“ podotkla primářka.

Odborníci nabádají i k očkování proti klíšťové encefalitidě. Pacient při ní mívá nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. Inkubační doba trvá tři dny až měsíc. Podle lékařky Zariny Karimovy první fáze onemocnění připomíná chřipku. Pak nastupuje úleva, která může trvat i týden. V další fázi je postižen nervový systém, objevuje se obrna, ztuhnutí svalů a šíje či poruchy paměti. Čtvrtina nemocných má trvalé následky.

Klíšťovou encefalitidou loni onemocnělo 687 lidí, předloni 565 a v roce 2015 bylo 355 nemocných. Podle odborníků je proočkovanost v Česku velmi nízká, a to asi 20 procent. V sousedním Rakousku dosahuje 87 procent, uvedla Roháčová. Ročně se tam klíšťovou encefalitidou nakazí jen několik lidí.

18.4.2018

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv