V Česku si pravidelně s příchodem nového roku dává předsevzetí necelá pětina lidí, třetina jen někdy a zbylá polovina populace vůbec. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM/MARK. Na letošní rok si konkrétní novoroční předsevzetí dalo 21 procent lidí, týkají se zejména hubnutí, pohybu a celkově zdravého životního stylu.
Do první desítky nejčastěji uváděných předsevzetí se dostalo také trávení času s rodinou, kariérní posun, zlepšení finanční situace či různorodá přání v oblasti vztahů a nakonec i přání přestat kouřit, což uvedlo pět procent lidí, kteří si nějaké novoroční předsevzetí dali. „Přestože patříme ke světové špičce v pití alkoholu, nepanuje zájem se v tomto ohledu omezovat. Zde jsou Češi zřejmě spokojení,“ podotkl Radek Pileček z agentury STEM/MARK.
V porovnání s podobnými výzkumy v zahraničí, například v západní Evropě, Češi podle něj tolik necílí na našetření určitého objemu peněz. „V Česku podobná předsevzetí téměř vůbec neslýcháme, což může souviset s celkovou nejistotou obyvatel v této oblasti. Jednoduše řečeno, zhubnout deset kilogramů vypadá pro většinu Čechů realističtěji než našetřit 100.000,“ dodal.
Novoroční předsevzetí si podle průzkumu dávají častěji mladší lidé, naopak věkové skupiny nad 45 let podstatně méně. Trochu více jsou zapojeny ženy a lidé žijící ve velkých městech, naopak třeba vzdělání nehraje podle Pilečka žádnou roli.
Z těch, co si novoroční předsevzetí dávají pravidelně, se je daří plnit více než polovině. Agentura ale uvedla, že pouze osm procent lidí vybralo možnost „rozhodně ano“. Podle ní to znamená, že mnoho Čechů třeba i částečně splněné předsevzetí považuje za úspěch a odpovědělo „spíše ano“. Téměř nikdo se v průzkumu nepřiznal, že by si novoroční předsevzetí sice pravidelně dával, ale vůbec je neplnil.
Průzkum se konal od 12. do 16. ledna, zúčastnilo se ho 513 lidí starších 18 let.
(ČTK)
zdroj:
