Osm z deseti českých seniorů ví, že by jejich strava měla obsahovat jiné výživové hodnoty než jídlo, které skutečně konzumují, přesto více než polovina přiznává špatné stravovací návyky. Jako hlavní důvod, proč stravu neupraví, aby byla zdravější, nejčastěji uvádějí nedostatek peněz. Takto se vyjádřilo 45 procent dotázaných v průzkumu společnosti NMS Market Research, do něhož se letos v červenci zapojilo 508 lidí nad 65 let a jejich blízkých, kteří se o ně starají.

Seniorka/ilustrační foto

„Zhruba do 70 let bývají senioři často obézní a mají nadváhu. Nad 70 pak většina z nich trpí podvýživou, protože tuk se přestává již ukládat a ubývá jim svalová hmota. Nemají chuť k jídlu, nedostatečně pijí a jejich strava bývá velmi jednotvárná,“ uvedl odborník na výživu a vedoucí Centra pro výzkum a vývoj Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Zdeněk Zadák. Podle odhadů trpí pokročilou podvýživou téměř polovina sedmdesátníků, dodal.

Staří lidé mnohé potraviny nejedí kvůli problémům s chrupem a často také musejí řešit, zda strava není v rozporu s jejich předepsanými léky, poukázala ředitelka pražského Gerontologického centra Iva Holmerová. „Důležité jsou pro ně i finance a v neposlední řadě je třeba zmínit také osamělost a to, že jídlo pro ně není již společenskou událostí jako dříve, protože jej většinou nemají s kým sdílet,“ doplnila.

Z 53 procent seniorů, kteří vědí o svých špatných stravovacích návycích, jich víc než polovina jí to, na co mají chuť. Po celý rok jí stejně 23 procent seniorů. Od úpravy stravování je spolu s nedostatkem peněz odrazuje i pohodlnost a nedostatek vůle a také malá podpora od rodiny nebo partnera. Průzkum také ukázal, že stravu v posledních letech změnilo 21 procent seniorů, nejčastěji je k tomu přivedly zdravotní potíže. Tři procenta uvedla, že zdravě jedí celý život.

„Senioři nejsou o tom, co je pro ně zdravá a správná strava, pořád příliš dobře informovaní. Stále mají pocit, že kvantita je důležitější než kvalita,“ podotkl Zadák. Podle Holmerové se o stravu správnou vzhledem ke svému věku začnou často zabývat až ve chvíli, kdy jim změnu doporučí lékař.

Lidé nad 65 let v současnosti tvoří víc než 18 procent obyvatel České republiky, čtyři procenta jsou starší 80 let, uvádějí gerontologové. Podíl osmdesátníků se podle odhadů může v budoucnosti významně zvyšovat, v roce 2060 by už do této skupiny mohla patřit desetina populace.

12.10.2017

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv