Roztroušenou sklerózou (RS) podle odhadů odborníků trpí na 20.000 Čechů. Asi dvě třetiny z nich jsou v registru pacientů, který pomáhá nastavit parametry vhodné léčby. Nemocných, kteří užívají takzvanou biologickou léčbu, eviduje většinu. Registr pacientů ReMuS o tom informoval dnes v tiskové zprávě. Včasná a správná léčba může pacientům zachránit i 30 let aktivního života.
Až budou v registru všichni pacienti, bude podle odborníků možné analyzovat, jak se nemoc vyvíjí. Zvýší se tak šance dát konkrétnímu pacientovi lék, která mu vyhovuje. „Máme na výběr mezi řadou kvalitních léků. V současné době je ale těžké rozeznat, komu dát agresivní léčbu hned v počátku nemoci, kdo ji má dostat později nebo třeba vůbec,“ uvedla neuroložka Dana Horáková, která je odbornou garantkou registru.
Registr eviduje data od více než 10.000 pacientů, kteří mají nasazenou takzvanou biologickou léčbu. V Česku byly první molekuly vyrobené z živých buněk dostupné od roku 2000 a neustále přibývají další. U jednoho pacienta může léčba stát až miliony korun ročně, předepisují je pouze specializovaná centra. Kvůli velké finanční náročnosti stát a zdravotní pojišťovny přísně kontrolují, jestli je předepisována jen těm pacientům, jimž prokazatelně pomůže.
Léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Biologická léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. V registru je i dalších asi 2000 nemocných s jinými druhy léčby.
Mezi nemocnými RS je téměř 72 procent žen, nejčastěji se choroba projeví v jednatřicátém roce života. Většina pacientů s biologickou léčbou podle dat z registru pracuje na plný nebo částečný úvazek, asi třetina je v invalidním důchodu. Bez sociální podpory státu se obejde přes 56 procent pacientů s biologickou léčbou a jen čtvrtina těch bez ní.
Příčina tohoto chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému zatím nebyla odhalena. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava a bolesti i deprese. Rizikovými faktory jsou kromě genetické dispozice také kouření, nedostatek vitamínu D a nakažení takzvaným Epstein-Barrové virem, který je původcem infekční mononukleózy a dalších nemocí.
11.4.2018zdroj: ČTK
