S dodržením pitného režimu mají problém hlavně obézní lidé. Myslí si, že čím víc budou pít, tím víc budou zavodněni a víc budou mít otoky dolních končetin, říká lékařka Dita Pichlerová, která se na pražské OB klinice zabývá léčbou obezity.

Voda/ilustrační foto

„Opak je pravdou, protože čím víc pijí, tím víc dávají tělu signál, že voda je pořád a není potřeba ji někam ukládat. Tělo začne vodu místo ukládání pouštět. Když málo pijí, tělo si vodu ukládá, gravitací se voda stahuje do nohou a vznikají otoky,“ popsala lékařka.

Obézní by podle ní z těchto důvodů měli pít víc než neobézní. Zohlednit se musí i jejich váha. Na každý kilogram váhy je nutno přijmout určitý objem tekutin. Dospělý člověk má vypít za den 20 až 40 mililitrů tekutin na kilogram tělesné hmotnosti. Pít se má během celého dne po menších dávkách. Náhlým zvýšeným přísunem tekutin se zatěžují ledviny.

„Z logiky věci, čím jsme těžší, tím bychom měli pít víc. Určitě jinak bude pít padesátikilová žena a jinak žena s váhou 130 kilogramů,“ řekla Pichlerová.

V dietním jídelníčku obézních a diabetiků, kteří často také jsou obézní, se nedoporučují sladké nápoje. Výjimečně na chuť si mohou dopřát až tři deci sladkého nápoje za den, jinak má být jejich pitný režim přísně nekalorický. Uměle slazené nápoje zakázané nemají, nepřiberou po nich.

Lékařka připomněla, že dodržování pitného režimu je důležité pro zachování zdraví a správného fungování těla. Dostatečně pít by měli zdraví i nemocní lidé, děti i senioři. Dávky je nutno zvýšit v teplých dnech či při sportování, potřeba tekutin souvisí i s věkem, děti a starší lidé mají oslabený pocit žízně.

„Žízeň je vlastně voláním těla o pomoc, proto bychom pocitu žízně měli předcházet pravidelným celodenním příjmem vhodných tekutin,“ řekla Pichlerová. Podotkla, že zatímco hlad lze obelstít pitím vody, žízeň se nijak obejít nedá.

Nedostatečný pitný režim se projeví únavou a bolestmi hlavy, později se mohou přidat křeče a podrážděnost. Dlouhodobá dehydratace může vést až ke vzniku ledvinových kamenů, selhání ledvin, zhoršení běžných onemocnění, nepravidelnosti srdečního rytmu, nebo dokonce k infarktu.

22.5.2016

zdroj: ČTK


Další články

Na přehled všech zpráv