Na 28. duben připadá Mezinárodní den smutku. Slaví se od roku 1996 a cílem tohoto svátku je si připomenout všechny ty, kteří byli zraněni při práci nebo utrpěli smrtelný úraz při práci. Tento den je zároveň i Světovým dnem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem je celosvětově propagovat prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání a zdravé a důstojné pracovní podmínky.
Smrtelných úrazů v práci v minulých letech postupně ubývalo. Vyplývá to ze statistik inspekce práce a portálu o bezpečnosti práce. V roce 1997 se jich stalo 296 a v roce 2002 o 90 méně. V roce 2003 se počet dostal poprvé pod dvě stovky, dosahoval 199 a v dalších čtyřech letech klesal. V roce 2007 a 2008 v období nejvyšší konjunktury se znovu zvedl, a to na 188 a 174 případů. O rok později po nástupu krize bylo obětí 105. Smrtelné pracovní úrazy se stávají nejčastěji v dopravě, ve stavebnictví a při manipulaci s břemeny.
Odboráři dlouhodobě požadují, aby se do zákona vrátila možnost, kdy mohly odbory v případě ohrožení života či zdraví zastavit výrobu. Je otázkou jaké konkrétní kroky v této záležitosti dělá předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Některým lidem po pracovním úrazu nebo s nemocí z povolání, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, už zřejmě nebude klesat s růstem minimální mzdy náhrada výdělku. Sněmovna na příští schůzi patrně schválí vládní novelu zákoníku práce, která náhrady sjednotí. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný.
Náhrada výdělku představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem či onemocněním z povolání a příjmem po zranění či nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Rozdíl zaměstnavatelé dorovnávají z pojištění. U nezaměstnaných se jako základ pro výpočet bere minimální mzda.
Zaměstnavatelé se nyní pojišťují u dvou komerčních pojišťoven – České pojišťovny a Kooperativy. Česká pojišťovna při stanovení náhrady u nezaměstnaných vychází z aktuální minimální mzdy, která v posledních letech každoročně roste. Do konce loňska činila 11 000 korun, letos 12 200 korun. Vyplácená částka se tak po každém zvýšení nejnižšího výdělku snižuje. Kooperativa bere v potaz minimální mzdu, která byla v době, kdy se pracovník po úrazu či s nemocí z povolání zařadil mezi uchazeče o práci. Náhrada se tak každý rok nemění. Nově by se náhrada nezaměstnaným počítala ze zákona z minimální mzdy, která se platila v den jejich zařazení do evidence úřadu práce.
Zdravotní pojišťovny mohou po zaměstnavatelích požadovat uhrazení nákladů léčení vzniklých v důsledku pracovního úrazu zaměstnance, pokud k pracovnímu úrazu došlo v důsledku zaviněného protiprávního jednání zaměstnavatele.
Za zaviněné protiprávní jednání se přitom považuje také zaviněné porušení povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele. Jedná se například o případy, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnancům v rozporu s právními předpisy osobní ochranné pracovní prostředky.
Je nejen v zájmu zdravotnictví, aby se zaměstnavatelé lépe starali o bezpečnost práce svých zaměstnanců. Docházelo by tak k menšímu počtu zranění, které mnohdy zbytečně odčerpávají ze zdravotnictví peníze. Pojišťovny platí za léčbu způsobených úrazů, přitom by tyto prostředky mohli vynaložit na jinou léčbu. K zamyšlení je i to, zda úrazové pojišťovny jen administrují vyplácení pojistek či se nějakým způsobem podílejí na zlepšení stavu.
27.4.2018zdroj: BOZPinfo, ČTK
