Spolu se stárnutím populace přibývá fibrilací srdečních síní, mají je odhadem tři Češi ze 100. Do roku 2030 se počet pravděpodobně zvýší o 70 procent. Rizikem je vysoký tlak nebo cukrovka, ale i vytrvalostní sport. Novinářům to dnes řekl Martin Fiala, primář Centra kardiovaskulární péče Neuron Medical Brno a předseda České asociace pro srdeční rytmus Martin Fiala.
Fibrilace síní je charakteristická nepravidelným a často rychlým srdečním rytmem, který vede k nekoordinovaným stahům srdečních síní. Nepravidelnosti rytmu mohou způsobovat vznik krevních sraženin, protože krev se může hromadit v srdci. Hrozí tak cévní mozkové příhody, fibrilace jsou důvodem pětiny až třetiny případů.
„Významnou roli při prevenci hraje zdravý životní styl, všímání si příznaků, pravidelné měření pulzu a preventivní prohlídky včetně EKG,“ řekl Fiala. Srdeční stěnu může podle něj oslabit i vytrvalostní sport, což může také vést k fibrilaci síní. Nemocní pozorují pokles výkonnosti, zadýchají se při námaze, třeba při chůzi do schodů. Objevují se buď chvilkové nebo trvalé fibrilace, u jedno z pěti pacientů se chvilkové změní v trvalé do jednoho roku.
Zdravotnické systémy evropských zemí stojí léčba kolem 3,3 miliardy eur ročně (85 miliard korun). Léčba je možná léky, takzvanými antiarytmiky, nebo takzvanou katetrizační ablací, při níž se zavede skrze tepnu nebo žílu v třísle do srdce, kde se elektrodou umístěnou na jeho konci místo srdeční stěny, které fibrilaci způsobuje.
Asi 80 procent pacientů je starších 65 let, kdy fibrilace postihuje osm z deseti dospělých. Ve čtyřiceti je to jeden ze čtyř. Ve věku nad 69 let je asi pětiprocentní riziko úmrtí. Smrt nezpůsobí většinou přímo fibrilace, kromě možné cévní mozkové příhody způsobuje nebo zhoršuje také srdeční selhání, tedy oslabení funkce srdce.
22.11.2018zdroj: ČTK
