Těhotenství z umělého oplodnění provázejí podle odborníků častější komplikace, nezřídka dané také vyšším věkem matky. Jde o potraty, předčasné porody nebo vícečetná těhotenství. Novinářům to dnes řekla Jitka Řezáčová z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Z umělého oplodnění pochází asi čtyři procenta dětí. V roce 2015, ze kterého pochází poslední data zveřejněná Ústavem zdravotnických informací a statistiky, bylo provedeno přes 38.000 léčebných cyklů.
Riziko spontánních potratů je u umělého oplodnění dvojnásobné proti přirozenému. Děti z umělého oplodnění jsou často také menší a váží méně, což může být podle Řezáčové opět důsledek vyššího věku matek. Časté jsou i předčasné porody, u dvojčat je to 40 až 45 procent, u jednočetných těhotenství asi deset procent. Častěji je také nutné porodit děti císařským řezem. Při jednom dítěti je to asi třetina, při mnohočetném těhotenství více než 90 procent.
Vyšší je také riziko mimoděložního těhotenství, které může ohrozit i život matky. Častěji se objevují poruchy uložení placenty.
Z asistované reprodukce se dříve rodilo mnohem více dvojčat. Poměr u přirozeného početí je 1:80, u umělého oplodnění 1:8. „Díky zákonu z roku 2010 prudce klesl počet vícečetných těhotenství po technikách asistované reprodukce,“ vysvětlila lékařka. Zdravotní pojišťovny od roku 2010 platí čtyři pokusy jen v případě, že v prvních dvou je zavedeno jen jedno embryo.
Ve světe se do roku 2016 narodilo přes šest milionů dětí. V Česku je úhrnná plodnost 1,57 dítěte na ženu. Míra, při níž by Česko přestalo pomalu vymírat, je podle Řezáčové 2,1 dítěte. Asi 15 až 20 procent žen je bezdětných. „Pětina mladých lidí plánuje pouze jedno dítě, tři procenta nechtějí mít děti vůbec,“ dodala lékařka.
Průměrný věk prvorodiček byl před dvěma lety v Česku 28,6 roku, nejlepší reprodukční věk je asi 20 až 25 let. Průměrný věk žen, které se léčí na neplodnost, byl v roce 2015 přibližně 35 let. Podle lékařů je to problém, protože s věkem ženy se zvyšuje pravděpodobnost komplikací.
Asistované reprodukci se v Česku věnuje přes 46 center, většina soukromých. V roce 2016 bylo z 111.400 porodů asi 3800 dětí narozených díky asistované reprodukci. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazená léčba neplodnosti do 39 let, od roku 2010 jde o čtyři cykly umělého oplodnění, pokud je při prvních dvou zavedeno jen jedno embryo.
Náklady zdravotní pojišťovny jsou asi 26.000 korun, podle Řezáčové jsou ale několik desítek let stejné, přestože náklady center se zvýšily. Páry si ale připlácejí za metody a léky, které zvyšují úspěšnost, průměrně je to asi 20.000 korun na cyklus. Například intracytolazmatickou injekci spermií využívají tři čtvrtiny párů.
Neplodností trpí asi pětina párů, je rozdělená mezi muže a ženy rovnou měrou. Zatímco se veřejné zdravotní pojištění podílí na léčbě žen, muži si léčbu musí hradit celou. Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent.
Debatuje se i o zvýšení hranice pro úhrady ze zdravotního pojištění až na 43 let. Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.
21.6.2018zdroj: ČTK
