Měnící se společenská atmosféra v Česku a rozvoj moderních psychiatrických služeb přispívá k prevenci rozvoje duševních poruch a jejich efektivnější léčbě. Novinářům to řekl psychiatr Jiří Raboch při příležitosti Světového dne zdraví. Ten připadá na výroční den založení Světové zdravotnické organizace (WHO), jež vznikla 7. dubna 1948, a letos se bude věnovat depresi.
Kampaň Světové zdravotnické organizace chce zvýšit povědomí lidí o depresi a ukázat lidem, kteří jí trpí, jak mohou vyhledat odbornou pomoc. Počet lidí trpících depresí se podle jejích údajů mezi lety 2005 a 2015 zvýšil o 18 procent na celém světě. Jejich počet je odhadován na zhruba 300 milionů, z toho v Evropě asi na 40 milionů.
V ČR není přesný počet lidí s depresí znám. Podle průzkumu, který v letech 2014 a 2017 provedli pracovníci 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Vojenské fakultní nemocnice v Praze, se výskyt významného depresivního syndromu u pracujících lidí snížil mezi oběma roky z 18 procent na 16 procent. Autoři průzkumu zaznamenali několik příznivých společenských trendů souvisejících pravděpodobně se změnami životního stylu a s tím, že v Česku mizí předsudky o duševních poruchách.
Češi s psychickými problémy nejčastěji vyhledávají pomoc u praktických lékařů, ale častěji než dříve chodí i k psychologům a psychiatrům. Léčí se také více psychofarmaky, což se týká anxiolyk, antidepresiv i hypnotik. Podle Rabocha je to příznivý trend léčby.
Lékaři bývají někdy kritizováni, že předepisují nadmíru antidepresiv. „Stále se nacházíme pod průměrem OECD a užíváme třikrát méně antidepresiv než některé státy, které jsou v tom přeborníci, jako například Island,“ řekl předseda Psychiatrické společnosti Martin Anders. Psychoterapie se v ČR týká asi čtyř procent pacientů, zatímco v Německu je to 20 procent.
Anders upozornil, že ve srovnání s jinými zeměmi je v ČR nadměrné množství lůžek pro pacienty s duševní chorobou. Doba hospitalizace je v průměru 74 dnů, zatímco v Německu 32 dnů. Potíže má podle něj i ambulantní sektor, který trápí rozevírající se nůžky mezi počtem lékařů a pacientů. Doufá, že situaci zlepší reforma péče o duševně nemocné, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Řadu pacientů by pak zřejmě mohla převzít nová centra duševního zdraví.
Reforma péče o duševně nemocné usiluje o propojení zdravotního a sociálního systému. Vzniknou společné zdravotně sociální týmy. Nynější systém, který zahrnuje ambulantní a lůžkovou péči, bude doplněn o nové služby poskytované v sociální oblasti.
V rámci reformy zahájilo letos ministerstvo první dva projekty, které mají zavést komunitní péči v pěti centrech duševního zdraví. Do roku 2021 mohou čerpat zhruba miliardu korun z Operačního programu zaměstnanost.
6.4.2017zdroj: ČTK
