Kostní dřeň, která může pomoci zachránit život staršímu muži v zahraničí, daroval dnes v plzeňské fakultní nemocnici třiadvacetiletý Petr Hrubý z Opavska. Stal se tisícím dárcem kostní dřeně registrovaným v Českém národním registru dárců dřeně (ČNRDD), který krvetvorné buňky daroval. Impulzem k zapsání do registru byla před čtyřmi lety leukémie v rodině, řekl dnes ČTK Hrubý při odběru. Separace kostní dřeně od krve trvá kolem 3,5 až čtyř hodin. Kromě Hrubého dnes v nemocnici daroval krev také dárce s pořadovým číslem 999 Vít Rosecký.

„Moje žena před čtyřmi lety sama prodělala transplantaci kostní dřeně, bez dobrovolného dárce z registru by se mi neuzdravila. My měli štěstí, manželka svého dárce našla, a já rád pošlu to štěstí zase dál. Žena je na separaci krvetvorných buněk se mnou a celý ten proces tak pozná i ze strany dárce,“ řekl Hrubý.

Pro pacienta trpícího poruchou krvetvorných buněk není jiná možnost záchrany než darování kostní dřeně. U dospělých pacientů je úspěšnost transplantace krvetvorných buněk 60 až 80 procent, u dětí 70 až 90 procent.

Tři čtvrtiny dárců kostní dřeně nejsou s pacientem v příbuzenském vztahu, jsou to dobrovolní dárci. „Tisíc a každý jedinečný – to jsou naši dárci. Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je malá. Reálně daruje dřeň jedno procento ze všech zapsaných v registru, a proto čím více lidí v databázi budeme mít, tím zvýšíme pravděpodobnost, že najdeme dárce opravdu pro každého,“ řekla vedoucí lékařka koordinačního centra registru dárců Jana Navrátilová.

V registru, který vznikl v roce 1992 v Plzni, bylo ke konci ledna 123.398 dárců, v registrech na celém světě jich je 40,9 milionu. Registry jsou propojeny a úzce spolupracují, přesto se zhruba pro každého čtvrtého pacienta vhodného dárce najít nepodaří nebo se nalezne příliš pozdě. Najít dárce se shodnými znaky jako má pacient, je obtížné. Po zápisu do registru se někomu ozvou lékaři téměř hned, někomu třeba za pět deset let, většině potenciálních dárců se ale neozvou nikdy.

Loni vstoupilo do ČNRDD 9020 lidí. „Reálně u nás za celou dobu darovalo dřeň 1000 dárců, pro české příjemce jsme také dovezli stovky štěpů ze zahraničí. Nejčastější import je z Německa. Česká dřeň pomáhala již téměř po celém světe, včetně takových zemí jako je Argentina nebo Austrálie,“ uvedla Navrátilová. Podle odhadu primáře hematoonkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice Pavla Jindry by bylo v ČR potřeba minimálně 200.000 zaregistrovaných dárců.

(ČTK) 

6.2.2024

zdroj:


Další články

Na přehled všech zpráv