Rakovinou plic v Česku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu. Plíce nebolí a příznaky této choroby lze lehce podcenit a zaměnit za jiné, méně vážné onemocnění, a také proto se na velkou část onemocnění (85% z 5500 úmrtí za rok) přijde pozdě – ve stadiu, kdy plicní nádor metastazoval. Pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků, který se rozběhne příští rok, přispěje k dřívějšímu záchytu tohoto onemocnění a podle odborníků se dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit – ze současných 15 % až na 50 %.

„Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití – v dobré kvalitě. „Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy – léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy – tedy v první linii. „Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou ‚stovky‘ nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru. Při volbě léčby se tak otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci. Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha. 

Podle nejnovější analýzy začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. „Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější,“ uvádí prof. Vašáková. „Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje.“

27.8.2020

zdroj: Ozdravotnictví.cz


Další články

Na přehled všech zpráv