V Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně začala fungovat ambulance klinické logopedie pro neonatologii. Logopedi pracují s předčasně narozenými dětmi, novorozenci a batolaty, řeší u nich problémy týkající se zubů, čelistí, kloubů a svalů jazyka, které mohou negativně ovlivnit kojení a příjem potravy. Nejdůležitější je začít s terapií co nejdříve, sdělila dnes mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Práce klinického logopeda může začít hned po narození dítěte. Miminko ještě nemá koordinované sání, dýchání nebo polykání, ale je možné ho stimulovat. Pokud ani poté není schopné sacích pohybů, klinický logoped nastavuje styl krmení. „Když zjistím obtíže, snažím se ukázat mamince, jak v pusince miminka funguje koordinace rtů, jazyka, čelisti. Pokud přetrvávají problémy, volíme adekvátní savičky nebo typ krmení, například cévkou po prstu nebo stříkačkou tak, aby to pro miminko nebylo do budoucna nijak traumatizující,“ uvedla klinická logopedka na novorozeneckém oddělení Tereza Blahová.
S novorozenci pracuje na oddělení, v terapii pokračuje i po propuštění dětí domů. „Maminkám předem řeknu, aby si s sebou do ambulance přinesly vše, co souvisí s procesem krmení, takže různé typy saviček, lahviček, lžiček. Na základě toho instruuji maminku, ať maximálně využije motorických dovedností dítěte v rámci pusinky. Učím ji, jak dávat miminku lžíci, neotírat ji o zoubky, o patro ani o ret, využít maximální potenciál toho dítěte, aby si v rámci svých schopností zvládlo vzít co nejvíce jídla samo. Svůj význam má například i olizování, takže je dobré neustále neutírat miminku okolí úst. Cílem je, aby nepřetrvávaly patologické vzory, které si děti fixují v raném věku,“ uvedla Blahová.
Není například dobré, když tříleté dítě jí stále jen mixovanou či rozmělněnou stravu. „Mnohdy taková patologie trvá tak dlouho, že se následně těžko odbourává. Proto chceme děti s těmito obtížemi zachytit co nejdříve. Ústa by se jim měla v rámci orálně-motorických pohybových vzorů vyvíjet tak, jak je běžné, v té souvislosti by jim pak neměla dělat problém ani řeč, která je z hlediska motoriky mnohem náročnější než přijímání potravy,“ uvedla Blahová.
Ambulance klinické logopedie se stará i o děti například s Downovým syndromem nebo rozštěpem. „Jejich maminky si často myslí, že osloví logopeda až v rámci řeči a neví, že logoped jim může pomoci už dříve, například při přechodu z tekuté na tuhou stravu. Může se jednat také o děti, které jsou zcela zdravé, ale i ve vyšším věku by se stále nejraději kojily nebo odmítají potravu v nerozmixované formě. Od půl roku dítěte by se mělo kojení začít doplňovat pevnou stravou i z toho důvodu, aby se budovala síla a stabilita čelisti. Protože orálně-motorický pohybový vzor musí být připravený do budoucna. I v souvislostí s řečí,“ uvedla Blahová. Klinický logoped se dětem v ambulanci věnuje do jejich tří let.
(ČTK)
3.4.2024zdroj:
