Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) chtějí zjistit, jak zastavit projevy náměsíčnosti, aby si postižený neublížil. Náměsíční lidé, kteří v noci mohou například procházet bytem, bloudit ulicemi, či usednout za volant, se mohou těžce zranit. Ráno si z noci nic nepamatují. Vědci z NÚDZ spolu s inženýry z elektrotechnické fakulty ČVUT začnou spolupracovat na vývoji potřebných technologií, sdělili dnes ČTK.
„Chceme společně hledat v polysomnografickém záznamu nočního spánku přesně ten okamžik, kdy nastává epizoda náměsíčnosti, zjistit, jaké elektrofyziologické změny jí předcházejí, a pokusit se pacienta probudit tak, abychom rozvoji epizody předešli,“ řekla Jitka Bušková z Institutu spánkové medicíny NÚDZ. Pacienti se již do výzkumu mohou hlásit, veškeré informace zjistí na webových stránkách NÚDZ.
Náměsíčnost se řadí k poruchám probouzení z NREM (non-rapid eye movement) spánku, vedle chození po bytě může pacient třeba psát maily. Do této skupiny poruch patří i neuvědomované sexuálně motivované chování. Dřív se soudilo, že náměsíčnost je projevem psychiatrického onemocnění, zejména pokud trvá do dospělosti, to už podle Buškové neplatí.
Mylné podle ní je i dřívější přesvědčení, že mozek buď spí nebo bdí, tedy že se spánek a bdění vylučují. Právě náměsíčnost je důkazem, že probuzení může být nedokonalé, tedy že ty části mozku, které kontrolují chování a utvářejí paměťové stopy, mohou spát, a jiné, které umožňují pohyb, mohou být bdělé. Člověk tak je schopen ve spánku jednat, aniž si to pamatuje.
„Náměsíčnost se vyskytuje až u 17 procent dětí, často v dospívání zcela vymizí, ale stále ještě ve vysokém procentu přetrvává v dospělosti, dokonce u tří až čtyř procent vzniká až v dospělém věku,“ řekla Bušková.
Ojedinělý projev náměsíčnosti mohou vyvolat horečka, velký stres, chronický nedostatek spánku či vypití nadměrné dávky alkoholu. Může se ojediněle projevit i v neznámém prostředí, třeba u dětí na letním táboře. Náměsíčnost často bývá dědičná.
Pokud projevy poruchy ohrožují člověka na životě, nebo jsou časté, měl by si nechat vyšetřit spánek, aby se vyloučila jiná porucha, která náměsíčnost spouští, třeba porucha dýchání. Provádí se také EEG monitorace, aby se vyloučila epilepsie vázaná na spánek.
Obvykle léčba není nutná, zejména ne u dětí, vzhledem k převážně neškodné povaze poruchy, která navíc u většiny v pubertě vymizí. Pokud přetrvává, jsou účinné léky. Důležitá jsou bezpečnostní opatření, odstranit z ložnice potenciálně nebezpečné předměty, zajistit okna, dveře a schody. „Osobu ve stavu náměsíčnosti se nikdy nesnažíme probudit, neboť by to mohlo vést k prodloužení epizody nebo zmatenosti, či dokonce k agresivitě. Spíše se doporučuje ji jemně a klidně dovést na lůžko,“ shrnula Bušková.
11.3.2015zdroj: ČTK