Zákony o interrupcích u cizinek v ČR je třeba změnit, uvedla v reakci na zprávu Amnesty International (AI) o dodržování lidských práv v jednotlivých zemích světa Česká lékařská komora (ČLK). Podle jejího právního výkladu lékařům za ně hrozí vězení, řekl to mluvčí ČLK Michal Sojka. Lidskoprávní organizace Česko kritizovala také například za diskriminaci a nenávistné projevy vůči uprchlíkům z Ukrajiny, vývozu zbraní na Blízký východ, pokračující segregaci romských dětí ve školách či nedostatečnou podporu práv sexuálních menšin.
Zákon o umělém přerušení těhotenství má ČR z roku 1986, lékařská komora ho ve svém právním stanovisku označuje jako „socialistický a s obsolentní terminologií“. „Žena písemně požádá o umělé přerušení těhotenství ženského lékaře zdravotnického zařízení příslušného podle místa jejího trvalého pobytu nebo místa pracoviště nebo školy,“ píše se v něm. Podle trestního zákoníku může lékaři, který ženě provede interrupci v rozporu s tímto zákonem, hrozit až pětileté vězení.
„Mnohá zdravotnická zařízení odmítala poskytovat interrupce občanům zemí mimo EU kvůli nesprávným tvrzením České lékařské komory – opakovaně vyvráceným ministerstvem zdravotnictví a úřadem ombudsmana – že to zákon neumožňuje,“ píše se ve zprávě AI. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že ke stanovisku komory se nebude vyjadřovat.
Vyhláška, která zákon o interrupcích doplňuje, podle něj obsahuje paragraf, který umělé přerušení těhotenství cizinkám upravuje. Vyhláška uvádí, že za přechodný pobyt se nepovažuje pobyt cizinek, které mají povolení k pobytu pro cizince podle zvláštních předpisů či mezinárodních dohod.
Komora na svém výkladu zákonů podle Sojky trvá a lékařům provádění zákroku cizinkám bez trvalého pobytu v Česku nedoporučuje. Podle jejího právního stanoviska, výklad MZd vychází z evropské směrnice o volném pohybu z roku 2015. „Směrnice žádná práva a povinnosti fyzickým ani právnickým osobám nezakládají a v tomto směru ani nemohou jakkoliv přímo měnit vnitrostátní právní úpravu,“ píše se ve stanovisku s tím, že směrnice nejsou přímo aplikovatelné a musí být promítnuty do evropské legislativy.
„Povinností MZd by mělo být navrhnout změnu interrupčního zákona tak, aby byl v souladu se směrnicí EU, o který svůj názor opírá,“ uvedl právník ČLK. Výklad ministerstva podle něj lze považovat maximálně za polehčující okolnost, nikoliv za automatickou beztrestnost.
„Z toho vyplývá, že bude-li lékař jednat v souladu se zákonem, jak zmíněným interrupčním zákonem, tak trestním zákoníkem, jakýkoliv postih z důvodu údajné diskriminace cizinky (…) nemůže připadat v úvahu,“ doplnil.
Interrupce na žádost ženy je ve většina evropských zemí legální, v ČR do 12. týdne a do 24. týdne z důvodu genetického poškození plodu. Nelegální, ale netrestaná je do třetího měsíce v Německu. Letos v dubnu se tamní experti shodli v tom, že taková situace je ale neudržitelná.
V Polsku jsou interrupce povoleny jen při znásilnění či incestu nebo je-li ohrožen život matky. Do roku 2020 byly umělé potraty možné i při vážné nemoci nebo poškození plodu, zpřísnění legislativy do ulic tehdy přivedlo desítky tisíc žen. Polští poslanci v současné době o návrzích na zmírnění potratových předpisů jednají, očekává se ale veto prezidenta. Právě polské ženy často za možností ukončení těhotenství cestují do Česka.
(ČTK)
24.4.2024zdroj:
