Lidé, kteří tráví dlouhé hodiny sezením u počítače, vystavují své zdraví značnému riziku. Práce s počítačem se stala běžnou součástí profesního i mimopracovního života a lidé tráví u jeho monitoru řadu hodin. V rozvinutých zemích, mezi které patří i Česká republika, přibližně jedna polovina lidí pracuje v oblasti administrativní a kancelářské činnosti, kde je základním pracovním nástrojem právě počítač. Lidský organismus ale není k dlouhodobému sezení uzpůsoben, a proto může docházet ke vzniku zdravotních obtíží. Problémy vyplývající ze sezení v kanceláři přitom ani zdaleka nejsou jediné, které mohou zdraví člověka ohrozit. Je možné těmto problémům předcházet?
Nejčastěji se v souvislosti s kancelářskou prací zmiňují problémy s držením těla a bolestí zad vyplývající z dlouhotrvajícího sezení na židli a také problémy se zrakem, který trpí kvůli kontaktu s monitorem počítače. Pozornost by se ovšem také měla zaměřit na prevenci syndromu karpálního tunelu, problematiku vlhkosti a optimální teploty v kanceláři nebo na rizika spojená s častým využíváním mobilního telefonu. „Syndrom karpálního tunelu v současnosti patří k nejčastěji se vyskytujícím nemocem z povolání a případů neustále přibývá. Odhadujeme, že v České republice jím trpí přibližně 30 000 lidí a každoročně je hlášeno téměř
250 nových případů způsobených pracovní zátěží,“ varuje MUDr. Jiří Vytlačil, specialista společnosti Kardia, největšího poskytovatele pracovně lékařských služeb v České republice, kterou provozuje zdravotnický holding EUROCLINICUM.
„Prevence syndromu karpálního tunelu není složitá a člověk ji dokáže zvládnout i v průběhu svého pracovního dne. Stačí se zaměřit na pár osvědčených rad,“ radí Mgr. Zdeněk Louda.Názvem karpální tunel se označuje úzká štěrbina v oblasti zápěstí, která je ze tří stran obklopena zápěstními kůstkami a ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Tímto tunelem vedou do dlaně šlachy
a nervy, které zajišťují pohyby a citlivost prstů. Syndrom karpálního tunelu vzniká permanentním stlačením nervu v tunelu, nejčastěji právě zbytnělými šlachami ohýbačů prstů v této oblasti při pracovní činnosti. Trvalý tlak na zápěstí při práci na počítači znamená velké riziko. „Syndrom karpálního tunelu se z počátku projeví brněním nebo mravenčením prstů. Poté může přejít ke ztrátě citlivosti
a oslabení prstů, které je již provázeno velkou bolestivostí. Bolesti mohou postupně vystřelovat až do ramene a hlavy a jsou natolik intenzivní, že dokáží nemocného probudit ze spánku. Je proto důležité nepodceňovat v průběhu pracovního dne jednoduché cviky a uzpůsobit také vybavení svého pracovního stolu,“ říká Mgr. Zdeněk Louda, fyzioterapeut z pražské zdravotnické kliniky Canadian Medical Care.
Velmi podceňovaným aspektem pracovního prostředí je stále celkové klima v kanceláři. V dnešní době je zcela běžné pracovat v rozlehlejších kancelářích o větším počtu zaměstnanců, v tzv. open space. V takovém prostředí je obtížnější udržovat optimální teplotu a vlhkost vyhovující každému zaměstnanci. Přesto je nutné tyto hodnoty optimálně regulovat. Tepelné podmínky mají například mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk. Podobný účinek může mít
i vlhkost vzduchu. „Hlavně v zimním období dochází při vytápění k poklesu relativní vlhkosti na 20 % i méně. Tehdy i u zdravých jedinců dochází k intenzivnějšímu vysoušení sliznice horních cest dýchacích, poklesu jejich ochranné funkce a zvyšování možnosti průniku některých škodlivých látek až do dolních cest dýchacích. Udržením vlhkosti okolo 40 % výrazně zvýšíte odolnost svých zaměstnanců vůči respiračním virům a snížíte riziko tzv. Sick Building Syndromu, doprovázenému bolestmi hlavy, špatným spánkem a následně tedy i možným snížením výkonnosti zaměstnance,“ doporučuje MUDr. Jiří Vytlačil.
Telefonování patří k obrazu moderní doby. V současnosti pak zcela jistě telefonování mobilním telefonem, který
i v kancelářské práci vytlačil dříve užívané pevné linky. Může nás ale telefonování ohrozit na zdraví? Mobilní telefony pracují s elektromagnetickými vlnami, které mohou mít vliv na zdraví člověka, především je-li mu vystaven podstatnou část dne. Telefon má dosud jediný prokázaný vliv, a to na zahřívání mozkových tkání, očí a uší. „I když dodnes nebyl prokázán jediný případ přímého poškození zdraví zářením mobilního telefonu, určitě je dobré se na chvíli jeho záření vyhnout,“ uvádí Mgr. Zdeněk Louda a dodává: „Stejně jako v jiných případech, i zde můžeme říci, že všeho moc škodí. Proto je dobré dodržovat několik praktických postupů, které nám pomohou odpočinout si od záření mobilního telefonu.“
„Důležité je podoktnout, že mobilní telefony nejsou jen součástí pracovního prostředí. Především mladá generace je s nimi v nepřetržitém kontaktu a je pouze dobře, pokud se rodiče zaměří na dodržování výše zmíněných pravidel i v případě svých potomků,“ uzavírá
MUDr. Jiří Vytlačil.
zdroj: AMI Communications, EUROCLINICUM
